Rozvoj průmyslové zóny Solnice–Kvasiny patří k největším investičním projektům v Královéhradeckém kraji. Za více než deset let přinesl do regionu přes 11 miliard korun, nové pracovní příležitosti i rozsáhlé změny v dopravě, bezpečnosti, zdravotnictví a infrastruktuře. O průběhu projektu, jeho přínosech i výzvách jsme hovořili s vedoucí Oddělení průmyslových zón CIRI Janou Jiráňovou.
Je to už 11 let od prvního vládního usnesení na rozvoj průmyslové zóny Solnice–Kvasiny. Po celou dobu jste byla u tohoto projektu – jak byste toto období zhodnotila?
Bylo to náročné, ale zároveň velmi obohacující období. Samotné usnesení vlády z roku 2015 bylo jen pomyslným začátkem, zásadní zlom ale nastal už v roce 2014, kdy padlo rozhodnutí o rozšíření výroby v závodu Škoda Auto v Kvasinách. Na to navázala příprava konkrétních projektů i nastavení financování.
Vzniklo memorandum o spolupráci mezi vládou, krajem a Škodou Auto a postupně se začal formovat celý systém investic do regionu. Začínali jsme v malém týmu, který se postupně rozšiřoval s tím, jak přibývaly jednotlivé projekty. Od roku 2019 vedu oddělení průmyslových zón CIRI.
Když se na těch jedenáct let podívám zpětně, je za tím obrovské množství práce a konkrétních výsledků. Každý projekt měl svůj vlastní vývoj a často i složité momenty, ale o to větší je pak radost z dokončených staveb.
Co považujete za nejnáročnější část celé realizace?
Každá etapa měla své specifické výzvy. Velmi náročná byla například příprava území, projednávání změn územních plánů nebo výkupy pozemků. U některých staveb, například obchvatu Solnice, jsme se nevyhnuli ani vyvlastnění.
Složitá byla také administrativa spojená s čerpáním státních dotací z různých zdrojů a koordinace velkého množství projektů, které na sebe vzájemně navazují.
Za klíčové ale považuji, že se podařilo vytvořit silné a profesionální týmy – jak na straně projektantů, tak stavebních firem a technických dozorů. Bez jejich práce by nebylo možné projekty dotáhnout do konce.
Jak důležitá byla spolupráce s dalšími partnery?
Zásadní. Projekt takového rozsahu by nebylo možné realizovat bez úzké spolupráce se starosty obcí, státními organizacemi, jako jsou ŘSD nebo Správa železnic, a samozřejmě se společností Škoda Auto a zástupci poskytovatelů dotací (především MPO a SFDI). Všem děkuji za jejich trpělivost, ochotu konzultovat a být pro nás partnerem.
Velkou roli sehrála také dlouhodobá podpora vedení kraje. Díky tomu bylo možné jednotlivé projekty systematicky připravovat a realizovat.
Jak velký objem investic se podařilo do regionu přivést?
Původně se počítalo s částkou kolem tří miliard korun. Dnes už celková podpora přesahuje 11 miliard korun. Z toho kraj realizoval nebo bude realizovat akce za téměř 3,8 miliardy korun. To ukazuje, jak se projekt postupně rozšiřoval a jaký význam má pro celý region i kraj.
Rozvoj regionu se ale neomezil jen na průmyslovou zónu. Které projekty byste vyzdvihla?
Příprava průmyslové zóny, její dopravní a technická infrastruktura a plochy pro budoucí investory jsou vlastně srdcem celého projektu v usnesení vlády. Společně se závazkem Škoda Auto o navýšení investic a počtu pracovních míst. Jsem moc ráda, že se nám podařilo tuto akci dovést k cíli.
Příprava byla více než náročná, ale výsledek je radostný. To je pro nás asi ta NEJ akce. Celkem 80 stavebních objektů, kvalitní práce od sdružení stavebních firem, náročná koordinace se Správou železnic, GasNet, ČEZ a CETIN.
Největší státní podpora je ale v dopravních stavbách (více než dvě mld. Kč), z dokončených bych asi vyzdvihla obchvat Opočna a z realizovaných to je obchvat Častolovic.
Ale těsně za průmyslovou zónou je pro nás největší výzva výstavba multioborového pavilonu operačních oborů s urgentním příjmem nemocnice Rychnov nad Kněžnou a modernizace stávajícího pavilonu DIGP včetně více jak 200 nových parkovacích míst. Celkové náklady včetně vybavení zdravotnické technologie a interiéru budou ve výši cca 1,25 mld. Kč.
Brzy uvedeme moderní nemocnici do provozu. Otevření nového pavilonu a modernizace nemocnice přináší zdravotní péči 21. století do druhého největšího okresu Královéhradeckého kraje.
Nové rozšíření průmyslové zóny je hotové. Jaké kroky vás teď čekají a jaké další projekty jsou v běhu?
Práce zdaleka nekončí. Dokončujeme administraci projektů, zejména kolaudace, a závěrečné vyúčtování dotací. Paralelně pokračují práce na dalších stavbách, například obchvat Solnice a Častolovic.
V přípravě máme nyní akci „Lipovka“. To je spojovací komunikace mezi PZ Solnice a PZ Lipovka – povede od dokončené komunikace vedle nové železniční stanice Lipovka a napojí se na mimoúrovňovou křižovatku budoucího obchvatu Rychnova nad Kněžnou. My nyní budeme vykupovat pozemky pro naši komunikaci.
Další pro nás významnou akcí, kterou se nám kromě křižovatky u Voříšku podařilo zařadit k financování, je oprava silnice II/321 z Častolovic právě k nově vybudované kruhové křižovatce. Nejedná se pouze o rekonstrukci komunikace, ale plánujeme zde vybudovat stoupací pruhy, které by měly pomoci plynulosti dopravy, a hlavně bezpečnosti provozu na tomto úseku.
Nadále se mluví o nutnosti výstavby obchvatu Rychnova nad Kněžnou. Jak to vypadá s touto investicí?
Obchvat je pro region naprosto klíčový. Dopravní situace ve městě je dnes velmi složitá, zejména při střídání směn v průmyslové zóně. Investorem je ŘSD, ale podle posledních informací by se stavba měla zahájit v příštím roce. Pro celý region to bude zásadní posun.
Mluví se také o negativních dopadech rozvoje průmyslové zóny. Vy jste ta, která nejvíce s celou oblastí komunikuje. Jak to například vnímají obce a města na Rychnovsku?
Nejnáročnější období bylo kolem roku 2016, kdy došlo k rychlému nárůstu počtu zaměstnanců. To přineslo problémy v dopravě, bydlení i bezpečnosti.
Postupně se ale podařilo situaci stabilizovat. Posílila se infrastruktura, bezpečnostní složky i koordinace s obcemi. Dnes je spolupráce pravidelná a funguje na dobré úrovni.
Průmyslové zóny jsou i v jiných částech Královéhradeckého kraje. Plánuje se i jejich rozvoj?
Naše oddělení se věnuje především projektům vycházejícím z usnesení vlády, tedy Solnici–Kvasinám a dříve také Vrchlabí.
Zároveň ale spolupracujeme s CzechInvestem a dalšími partnery na možnostech dalšího rozvoje. Téma nových průmyslových zón je aktuální, ale vždy je potřeba ho posuzovat v širších souvislostech rozvoje regionu.
Chtěla byste ještě něco dodat?
Na závěr obrovský a největší dík patří mým kolegům z oddělení průmyslových zón CIRI. Investice tohoto rozsahu nejsou jen o číslech a projektech. Jsou především o lidech, kteří za nimi stojí. Můj tým odvedl obrovský kus práce – od prvotních vizí a komplikovaného projektování až po samotnou koordinaci při realizaci jednotlivých staveb. Oceňuji zejména jejich vysokou odbornost, trpělivost při řešení nečekaných překážek a schopnost táhnout za jeden provaz i pod časovým tlakem. Děkuji! Jsem pyšná na celý náš tým.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje
