100 dní vlády slabého premiéra: destrukce státu a ústupky extrémistům. „Babišova vláda vede ideologické války a ignoruje skutečné hrozby, kterým Česko čelí,” řekl Rakušan
Babišova vláda je u moci čtvrt roku – jsme svědky rozkladu státu a jeho institucí: státních úřadů, justice, médií a občanské společnosti. Kabinet budoucnosti, stínová vláda Starostů varuje před další likvidací základních pilířů demokratického Česka a jeho dobré pověsti v zahraničí. Předmětem jednání bylo i upozornění představitelů administrativy prezidenta Donalda Trumpa a dalších spojenců na nedodržování závazků, které Česko má vůči NATO. Stínoví ministři se věnovali i rozhodnutí Babišovy vlády, která škrtne 100 milionů korun vyhrazených předchozí vládou na propagaci nepovinných očkování. Podle Starostů jde o další z mnohých ústupků slabého premiéra Babiše extremistické SPD a zároveň upozorňují, jak nebezpečný dopad takový krok může mít. Bodem jednání bylo i omezení Nové zelené úsporám, které povede ke zpomalení energetických úspor v Česku.
„Andrej Babiš prokázal, že když se někdo, komu primárně nejde o zájmy celku, ale o vlastní zájmy, dostane k moci podruhé, postupuje v likvidaci základních institucí státu mnohem rychleji a bezohledněji. Babišova vláda dělá mimo jiné velké škrty, velké čistky a změny, což se pak projevuje významně například v zahraniční politice, v sociální politice nebo v politice životního prostředí – vede nesmyslné a hloupé ideologické války, které Česko jen poškodí, protože se soustředí na boj se slaměnými panáky, přičemž ty skutečné hrozby bagatelizuje,” uvedl stínový premiér a předseda Starostů Vít Rakušan k působení Babišovy vlády v jejích prvních třech měsících.
Významným způsobem dopadlo vládnutí Babišovy vlády na ministerstvo pro místní rozvoj, kde se proti plánovaným škrtům již zvedá odpor. Pohotovost tak kvůli rozhodnutím vedení resortu vyhlásily odbory Agentury pro sociální začleňování, které se týká sloučení s odborem bydlení. Organizační změna by podle zástupců agentury mohla ohrozit závazky vůči obcím a započaté projekty, při jejichž neplnění hrozí sankce. „Krátce po nástupu Babišovy vlády došlo k rozsáhlým personálním změnám, kdy byli odvoláni úředníci a experti spojení s předchozím vedením. Současné kroky nového vedení resortu nelze nazvat jinak než demontáží funkčních procesů a hazardem s budoucností stavebnictví i dostupného bydlení. Zastavení projektů dostupného nájemního bydlení a neschopnost zajistit financování pro již připravené záměry je jasným signálem, že rozvoj regionů a pomoc lidem s bydlením přestaly být prioritou. Namísto koncepční práce vidíme jen chaos a upřednostňování zájmů velkých developerů před zájmy veřejnosti,” uvedl stínový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Stínoví ministři probrali i výtky zástupců administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších našich spojenců, kteří poukazovali během jednání Parlamentního shromáždění NATO ve Washingtonu na nedodržení závazků, které Česko má vůči NATO. „Jednání na vysoké úrovni s americkými úředníky, zákonodárci, odborníky a představiteli obranného průmyslu se týkalo nejen dalšího možného postupu pomoci na Ukrajině, které se brání ruské agresi, a konfliktu na Blízkém východě, ale především nutnosti obranné spolupráce spojenců. Právě v souvislosti se spoluprací nejvíce rezonovalo na téměř každém jednání, aby všechny členské státy NATO dodržovaly své spojenecké závazky. Nejhlasitější výtky zaznívaly od zástupců americké administrativy. S těmito upozorněními jako Starostové souzníme. Opakovaně jsme vyzývali Babišovu vládu, aby došlo k navýšení životně důležitých investic do obrany. Když přihlédneme k současné geopolitické situaci, škrty v obraně nejenom poškozují naše vztahy se spojenci, ale především jsou nezodpovědným hazardem, který snižuje bezpečnost Česka,” dodal stínový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Předmětem jednání Kabinetu budoucnosti bylo také rozhodnutí Babišovy vlády, která škrtne 100 milionů korun vyhrazených předchozí vládou na propagaci nepovinných očkování. Premiér Babiš tak rozhodl po dlouhodobém tlaku koaliční SPD, která chce omezit nejen podporu ale i financování vakcín. Starostové sdílí obavy odborníků, že dojde k větším zásahům do státní očkovací strategie. „Pokud by vláda pod tlakem SPD změnila národní očkovací strategii, byla by to chyba. Očkování je jedním z klíčových pilířů prevence, který máme. Systematické zpochybňování očkování a veřejné výzvy k odmítání povinných očkování mohou vést k poklesu proočkovanosti a následně významným problémům ve zdraví společnosti. Hrozil by pak totiž návrat nemocí, které se podařilo díky dlouhodobě vysoké proočkovanosti výrazně potlačit nebo eliminovat. Jako Starostové jsme rozhodně proti tomuto kroku. Jde o neuvěřitelné hazardování, které se může dotknout v samém důsledku každého z nás,” shrnula stínová ministryně zdravotnictví Michaela Šebelová, která současně okomentovala i vznik nové pražské nemocnice v Letňanech: „V kontextu budoucího rozvoje Prahy je dobře, že se už nyní na zvýšenou poptávku po zdravotní péči připravuje. S otevřením nového zdravotního zařízení ale hrozí, že dojde k uzavírání menších nemocnic a péče bude koncentrována do jednoho místa, což zkomplikuje dostupnost akutní péče pro obyvatele z jiných částí Prahy a jejího okolí. Zároveň jsou nejasné finanční náklady, časová náročnost, zajištění dopravní obslužnosti nebo kde se sežene další zdravotní personál. Negativní dopad to může mít i na starší zdravotní areály, které mohou takto předčasně přijít o investice. Je proto důležité s ohledem na množství rizik, která s sebou projekt nese, abychom byli dostatečně pravidelně informováni o stavu jeho příprav a průběhu.”
Stínoví ministři projednali u změny týkající se Nové zelené úsporám, kdy Babišova vláda představila přechod od dotací k půjčkám a významně omezila financování programu. „Nová zelená úsporám dlouhodobě patří mezi klíčové nástroje, jak podporovat energetické úspory v českých domácnostech. Ještě v minulém roce byly vyřízeny žádosti za 27 miliard korun a za poslední dva roky šlo celkem o více než 60 miliard korun. To jasně ukazuje, jak silná poptávka po těchto opatřeních existuje. Nyní ale dochází k zásadní změně. Zatímco dříve byl systém postaven především na přímých dotacích, nově se posouvá směrem k půjčkám. Aktuálně je přitom alokováno pouze přibližně 4 miliardy korun,” uvedla stínová ministryně životního prostředí Jana Krutáková, která uvedla, že tento krok bude mít významné dopady: „Data jsou přitom v tomto směru jasná. Podle průzkumu agentury Ipsos považuje 72 % domácností dotace za klíčový faktor při rozhodování o realizaci úsporných opatření. Naopak bezúročné půjčky vítá pouze zhruba třetina lidí. Jinými slovy, většina domácností se nechce kvůli zateplení nebo instalaci úsporných technologií zadlužovat. Tento posun bude mít konkrétní dopady. Hrozí zpomalení tempa energetických úspor v Česku, protože motivace domácností investovat do těchto opatření výrazně klesne. Zároveň se tím prohloubí nerovnosti, jelikož investovat si budou moci dovolit především bohatší domácnosti, zatímco ty ostatní budou své projekty odkládat. Dopady navíc nepocítí pouze domácnosti. Výrazně se dotknou také firem, které se na energetické úspory specializují.”
Starostové a nezávislí
