Jágr nebo Swiateková. Sedmí tanečníci ze Světových her by vyzvali hvězdy
Sedmý tanečník ze Světových her Jakub Lipowski a Pavla Kučerová, která navázala na své osmé místo z předchozího ročníku, sdíleli dojmy z náročné, ale zároveň krásné taneční kariéry, která vyžaduje nejen disciplínu a trénink, ale také schopnost přizpůsobit se neočekávaným situacím. Přes vzdálenost a náročné podmínky si oba váží možnosti ukazovat krásu tance, učit mladší generace a cestovat světem, přičemž zdůrazňují význam vzájemného porozumění v tanečním páru.
Zatímco on na Světových hrách soutěžil poprvé, Kučerová navázala na osmé místo z amerického Birminghamu. „Pro nás bylo důležité se sem kvalifikovat. Snažili jsme se udělat maximum, takže emoce jsou docela velké. Trochu mě to vždycky vezme, ale za pár dní budu v pohodě,“ říkala a po očku sledovala finále.
Oba tanečníky zaujala velkolepost slavnostního ceremoniálu Světových her. A také jeho precizní organizace a načasování. „Všechno bylo naplánované na minuty,“ říkal Lipowski.
Jak je tomu v tanci?
„Myslím, že věci mají být naplánované, ale mysl má zůstat otevřená. V soutěži se přihodí hodně neočekávaných situací. Je důležité, aby vaše mysl pořád vnímala okolí. I tady jsme měli třeba v paso doble hodně situací, kdy jsme museli někoho obejít a změnit choreografii, zastavit. To vyžaduje vysokou schopnost porozumět jeden druhému,“ mínil Lipowski. I za tím je tedy spousta tréninku a práce. „Všechno musíte vyzkoušet mnohokrát.“
V tanečním vztahu na „dálku“ to však není úplně snadné. „Jakub je z Polska a má tam rodinu. Já mám rodinu v Česku. Během školního roku je většinou v Česku. O prázdninách jsme dva měsíce na cestách, máme soutěže, kempy. Také máme oba ve svých zemích kluby a taneční páry, kterým se věnujeme,“ popisuje Kučerová.
Lipowski ji doplnil: „Abych to shrnul, náš život je obtížný, ale jsme za něj rádi. Je také hodně o disciplíně – stejně jako v mnoha dalších sportech.“ Přes veškeré překážky se snaží ukazovat krásu tance a soutěžení v něm svým nástupcům. „Je to taky krásný život. Můžete dělat, co máte rádi, učit lidi,“ popisuje. Kučerová dodá: „A vidět svět.“
A také vás tanec učí na mezilidské úrovni – už zmíněnému porozumění. „Je to o vztahu s jiným člověkem. Třeba v tenise se soustředíte na sebe a svůj tým. V tanci se musíte postarat o vše. Ale za nic bych tenhle život nevyměnil.“
