Zdanění obcí a krajů jako právnických osob? Senát může zvrátit změnu, která se do daňové novely dostala jako přílepek
Senátem projednávaná daňová novela, která zavádí zdanění obcí a krajů jako právnických osob, byla do zákona přidána formou pozměňovacího návrhu bez řádného projednání s obcemi a bez vyhodnocení finančních a administrativních dopadů. Nová pravidla, platná od roku 2026, by výrazně zvýšila administrativní zátěž obcí, které by musely rozlišovat mezi běžnými správními činnostmi a zdanitelnými příjmy z podnikání či jiných činností. Kritici tvrdí, že novela povede k nadměrným nákladům a složitostem, aniž by přinesla jasné přínosy pro veřejné rozpočty, a proto čekají na možné zvrácení této změny v Senátu.
Změna byla uplatněna sněmovním rozpočtovým výborem jako pozměňovací návrh k nesouvisejícímu zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, aniž by byla standardním způsobem projednána s obcemi a kraji či odbornou veřejností. Rovněž nebyly vyhodnoceny ani finanční a administrativní dopady na obce.
Novela zákona stanovuje v případě obcí a krajů poměrně široký okruh činností a příjmů, kdy mají povinnost podávat daňové přiznání. Zdaňovat se mají vedle příjmů z podnikání na základě živnostenského či jiného oprávnění také například příjmy ze zemědělské, lesní či vodní činnosti. V posledních desetiletích se přitom nepodařilo jasně definovat, kde je v případě samospráv hranice mezi podnikáním a výkonem poslání územního samosprávného celku. Není tak vůbec jasné, které činnosti jsou v praxi předmětem daně z příjmu.
Pracovníci mnohých obcí by tak od roku 2026 museli rozlišovat a vymezovat činnosti, které spadají pod běžné aktivity územně samosprávného celku a činnosti, které jsou už předmětem daně. U takových by pak museli přiřazovat daňově uznatelné náklady, provádět daňové odpisy majetku a podávat daňové přiznání, což pro mnohé obce znamená výrazný nárůst objemu práce, se kterou nemají předchozí zkušenosti.
„Je nepochopitelné, že v době, kdy se hovoří o snahách snižovat administrativu, tak bez vysvětlení a vyhodnocení dopadů schvalujeme přílepek, který pouze přidělá mnohým územním samosprávným celkům práci, přinese zbytečné náklady a nevytvoří významný přínos pro veřejné rozpočty. Půjde maximálně o přerozdělení prostředků mezi územními rozpočty a státním rozpočtem. Člověk se tak musí ptát, zda snaha o jednoduchost a snižování ekonomické náročnosti veřejné správy již není prioritou?“ dodává Petr Halada, místopředseda SMS ČR a starosta Kamýka nad Vltavou.
