Vysokým tlakem trpí i děti do 18 let. U většiny za to může nadváha a málo pohybu

Mezi hlavní příčiny vzniku hypertenze u dětí patří především nadváha a obezita (aktuálně téměř 30 % dětské populace v České republice trpí nadváhou), což představuje jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů. Výrazně přispívá také nízká fyzická aktivita, kdy pravidelný pohyb a sportovní aktivity bývají nahrazovány pasivním trávením času u počítače, mobilních telefonů či televize.

„Tělesná hmotnost pozitivně koreluje s hodnotami krevního tlaku a představuje jednu z hlavních příčin hypertenze u dětí. Zvláště výraznou souvislost s krevním tlakem vykazuje abdominální (břišní) obezita, měřená obvodem pasu. Děti a dospívající s nadváhou nebo obezitou mají prokazatelně vyšší hodnoty krevního tlaku než jejich vrstevníci s normálním BMI, a tedy i vyšší výskyt hypertenze,“ konstatuje profesor Tomáš Seeman, lékař, který se dětskou hypertenzí dlouhodobě zabývá.

Dalším zásadním faktorem je nevhodná strava s nadměrným množstvím soli, tuků a cukrů, často pocházejícím z průmyslově zpracovaných potravin. V neposlední řadě hraje roli i stres a psychická zátěž – děti a dospívající čelí rostoucímu tlaku na výkon, sociálnímu porovnávání a nadměrnému působení digitálního prostředí, což vytváří nové formy chronického stresu už v útlém věku. Podle dostupných dat trpí hypertenzí přibližně tři z každého tisíce klientů VZP ČR mladších 18 let.

Náklady v tis. Kč a počty pacientů ve věku do 18 let s hypertenzí (hlavní diagnóza) v letech 2020–2024

Projevy hypertenze

Vysoký krevní tlak u dětí může probíhat zcela bez příznaků, především u starších dětí a dospívajících, pokud nejde o těžkou formu. V takových případech bývá nejčastěji zachycen náhodně při preventivní prohlídce, kde by měl být krevní tlak pravidelně měřen už od tří let věku. U dětí s výraznější formou jsou projevy častější – typicky se objevují bolesti hlavy, krvácení z nosu, únava, zvýšené pocení, případně křeče nebo poruchy vědomí.

Zcela odlišná je situace u kojenců a novorozenců, kde se vysoký tlak téměř vždy projevuje a může mít i závažný nebo život ohrožující průběh. Mezi varovné příznaky patří neklid, potíže s krmením, nepřibývání na váze, dýchací potíže, křeče či známky selhávání srdce.

Důležitým vodítkem je rodinná anamnéza. Lékař by se měl vždy ptát na výskyt vysokého krevního tlaku, srdečně-cévních onemocnění nebo cukrovky v rodině. V rámci osobní anamnézy hraje roli např. porodní hmotnost nebo přítomnost komplikací při porodu.

Zohledňuje se také užívání některých léků, například hormonální antikoncepce, steroidů nebo návykových látek. V neposlední řadě se hodnotí i životní styl dítěte, tedy jestli sportuje, jaká je jeho strava, zda kouří, pije alkohol a zda konzumuje nadměrné množství slaných jídel, jako jsou uzeniny nebo fast food.