Pietní akt připomněl 75 let od justiční vraždy dr. Horákové
Pietní akt k 75. výročí justiční vraždy JUDr. Milady Horákové se konal 25. června 2025 na Smíchově za účasti zástupců veřejné správy, církví a paměťových institucí. Připomněl nejen historickou událost, ale i hodnoty, které Horáková zosobňovala – statečnost a obranu demokratických principů, a zdůraznil význam jejího odkazu jako symbolu odporu proti totalitě. Zároveň bylo upozorněno, že vyšetřovací spis k jejímu případu byl letos prohlášen národní kulturní památkou jako varování před zneužitím práva v ideologických procesech.
Ve středu 25. června 2025 si zástupci veřejné správy, církví, paměťových institucí i široké veřejnosti připomněli tragické výročí 75 let od justiční vraždy JUDr. Milady Horákové. Pietní akt se uskutečnil u bronzové sochy Olbrama Zoubka v parku před kostelem Českobratrské církve evangelické na Smíchově, kde zástupci městské části Praha 5, Vězeňské služby ČR, Ústavu pro studium totalitních režimů a dalších institucí uctili památku této výjimečné osobnosti českých dějin.
Za Ústav pro studium totalitních režimů se aktu zúčastnil Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele ÚSTR, který ve svém vyjádření zdůraznil: „Připomínka Milady Horákové není pouze návratem k tragické kapitole našich dějin, ale i apelací k dnešku. Její postoj, který nikdy nevyměnil pravdu za pohodlí a svědomí za loajalitu k režimu, je dodnes mementem. Jsem přesvědčen, že tyto události je třeba připomínat znovu a znovu. Minulost sice nezměníme, ale to, co si z ní odneseme, určuje, jak budeme žít dál.“
Přítomní si připomněli nejen historická fakta, ale především hodnoty, které Milada Horáková zosobňovala – statečnost, pravdivost a odhodlání hájit demokratické principy i v nejtěžších časech. Právě ona se stala symbolem odporu proti totalitě a jejím odkazem je i dnes možné oslovovat nové generace. Za Ústav pro studium totalitních režimů při této příležitosti zaznělo rovněž připomenutí, že vyšetřovací spis k případu Milady Horákové byl letos prohlášen národní kulturní památkou – jako výjimečný dokument doby, který svou existencí varuje před manipulací s právem ve službách ideologie.
Památku Milady Horákové a dalších popravených z politických důvodů v komunistickém Československu si česká společnost připomíná každoročně zejména 27. června, kdy byla roku 1950 ve věznici na Pankráci popravena a tento den je také symbolicky vyhlášen Dnem politických vězňů. Milada Horáková je dodnes jedinou ženou popravenou v politickém procesu v komunistickém Československu.
http://www.ustrcr.cz/pietni-akt-pripomnel-75-let-od-justicni-vrazdy-dr-horakove
