Stoupající teploty budou mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby
Navzdory výrazným dopadům na úmrtnost až dosud nebyla na území Evropy provedena žádná celostátní studie, která by se zabývala vlivem vysokých a nízkých teplot na zátěž zdravotnické záchranné služby (ZZS). To se rozhodli změnit výzkumníci z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci se svými kolegy z ISGlobal Barcelona - The Institute for Global Health. Jejich studie potvrdila, že trend nárůstu teplot bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby.
„Vytvořili jsme epidemiologický model, který zahrnuje denní teploty a detailní denní data o výjezdech zdravotnické záchranné služby za celkem deset let ve všech 76 okresech České republiky a hlavním městě Praze. Na základě tohoto modelu jsme zjistili, že během dnů s vysokými a nízkými teplotami je významně zvýšené riziko výjezdu záchranné služby. Výjezdy jsou téměř dvakrát častější ve dnech s vysokými teplotami ve srovnání se dny s nízkými teplotami. Celkově je s neoptimálními teplotami v Česku spojeno více než 30 tisíc výjezdů záchranné zdravotnické služby ročně,“ říká hlavní autor studie Tomáš Janoš, environmentální epidemiolog, který se v centru RECETOX věnuje hodnocení zdravotních rizik v souvislosti s environmentálními faktory.
Z detailních, věkově specifických údajů, které poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) vyplývá, že nejzranitelnějšími skupinami populace během horkých dní jsou děti, adolescenti a mladí dospělí. Například riziko výjezdu ZZS k dospívajícímu pacientovi ve věku 10–19 let je během nejteplejších dní v roce až o 70 % vyšší než riziko ve dnech s optimální teplotou a o téměř 50 % vyšší než riziko výjezdu k pacientovi bez ohledu na věk. Ze všech výjezdů je pak téměř každý desátý výjezd k takovému dětskému pacientovi spojen s vysokými teplotami.
„U kojenců a malých dětí může hrát roli omezená schopnost termoregulace nebo vyšší riziko dehydratace, s rostoucím věkem směrem k dospívání a mladé dospělosti může být zvýšené riziko spojeno s behaviorálními faktory. Děti a dospívající mají tendenci trávit více času venku, což vede ke zvýšené expozici okolním teplotám,“ vysvětluje Tomáš Janoš.
Vlivu extrémních teplot na lidské zdraví se centrum RECETOX věnuje dlouhodobě. Z výzkumu úmrtnosti, který současné studii předcházel, vyplývá, že na přibližně deset úmrtí spojených s chladem připadá jedno úmrtí spojené s horkem. S ohledem na zvyšující se teploty se bude tento poměr během 21. století postupně měnit opačným směrem tak, že jakýkoli pokles v úmrtích spojených s chladem bude překonán nárůstem v úmrtích spojených s horkem, což bude ve výsledku znamenat čistý nárůst úmrtí.
„Jak ovlivní narůstající teploty během 21. století výjezdy zdravotnické záchranné služby, zůstává prozatím neprozkoumáno. Poměr, který však pozorujeme již nyní, je znepokojující a během tohoto století se dá pravděpodobně očekávat rapidní nárůst v počtech výjezdů záchranné služby spojených s horkem. To bude představovat výraznou zátěž pro příslušné složky v oblasti personální, ekonomické i materiální, což může v budoucnu potenciálně vést k výraznému prodloužení dojezdových časů nebo částečné nedostupnosti zdravotnické záchranné služby během nejteplejších dní v roce,“ uzavírá Tomáš Janoš.
