„Je to poprvé, kdy je Top divize v Česku. Myslím si, že už i veřejnost o nás víc ví, takže jsem přesvědčená, že atmosféra bude neuvěřitelná. Těším se na fanoušky i podporu rodiny,“ líčí pětadvacetiletá hráčka Toronta. „Před startem mistrovství si ještě musím zařídit nějaké věci doma, kadeřníka,“ směje se a dodává, že hokejistky vnímají svůj sport jako ženský.
„V naší lize v Kanadě a Americe se holky hodně líčí, dělají si make up, upravují vlasy. Chceme vypadat dobře. Když vypadáte dobře, hrajete dobře,“ ujišťuje. „Já si většinou jen namaluju oči řasenkou.“
Společenský narativ, že hokej je ryze mužský sport už příliš nevnímá. „Myslím, že se tohle vyvíjí dobrým směrem. Lidí už o nás vědí, ví, že hrajeme hokej dobře,“ prozrazuje. „Hokej sice je tvrdý sport, ale to je na něm právě super. V Americe, v Kanadě a ve Švédsku už můžete dávat bodyčeky, hrát trošku fyzicky do těla, což dodává hře kouzlo.“
Mimo led přitom byla vždycky za slušňáka. „Jo jo, jsem spíš taková tichá, ale na ledě mi to vždycky přeplo. Ráda jsem hrála do těla, bavilo mě občas se s někým poprat, vybít to ze sebe. Prala jsem se i s kluky, i když oni si na mě moc nedovolili.“
I ve škole byla mezi samými chlapci. „Chodila jsem do hokejové třídy a holka jsem tam byla jediná, takže v tomhle prostředí jsem asi byla taky trošičku klučina. Občas nastaly nějaké problémy s učitelkami, ale nic vážného a pak už jsem se víc s uklidnila.“
S hokejem začínala v Kolíně v šesti letech. Inspirovala ji o pět let starší kamarádka Kateřina Mrázová, se kterou nyní hraje v reprezentačním týmu. „Hrála s kluky a já viděla, že je mezi nimi jedna z nejlepších. Inspirovalo mě to a řekla jsem si: tohle by bylo fajn,“ popisuje. „Začala jsem bruslit, bavilo mě to a od té doby se toho držím!“
