Na Václavském náměstí opět ožily revoluce. Poesiomat nabízí hlas Palacha a Havla, ale i básně od Nezvala či písně Semaforu
„Poesiomat mě nadchl tím, jak skvěle propojuje moderní technologie s literárním dědictvím a kulturním vzděláváním ve veřejném prostoru. Václavské náměstí je symbolické místo české historie, proto se sem tento speciální lokální Poesiomat přesně hodí. Probudí v lidech zvědavost a zároveň je skrze umění poučí o dějinách a paměti tohoto místa,“ okomentoval Poesiomat Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury a cestovního ruchu.
„Na projektu Poesiomat oceňuji originalitu a schopnost vdechnout poezii a hudbě nový život přímo v srdci města. Umístění Poesiomatu na Václavské náměstí mi přijde symbolické a velmi přirozené. Toto místo je nejen historickým a kulturním centrem Prahy, ale také prostorem, kde se kříží cesty tisíců lidí denně. Právě tady má smysl nabídnout kolemjdoucím okamžik zastavení, zamyšlení a inspirace. Navíc poezie a hudba vždy hrály důležitou roli v české historii – ať už v období národního obrození, nebo jako forma odporu proti totalitě,“ prohlásila na místě starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská.
Poesiomaty umisťuje od roku 2015 do ulic českých i zahraničních měst spolek Piána na ulici zakladatele Ondřeje Kobzy. „Zatímco první Poesiomat na náměstí Míru byl především jukeboxem na poezii, dnes nabízí širokou paletu zvukových forem: od básní a písní přes archivní nahrávky až po vyprávění pamětníků či autentické zvuky,“ vysvětlil autor projektu. Václavské náměstí bylo přitom podle Kobzy jedním z prvních míst, kam chtěl svůj Poesiomat umístit. „Byly za tím roky práce, proto jsem opravdu šťastný, že zde naše bájná verneovská roura konečně stojí a vytváří tak jakýsi drobný protipól velkolepému Myslbekovu pomníku. Doufáme, že podobně, jako si lidé dávají sraz u koně, tak se třeba budou scházet u Poesiomatu,“ dodal s úsměvem.
Posluchači Poesiomatu na Václavském náměstí se mohou těšit na dvacet unikátních skladeb spojených s historií i současností. Poesiomat odvypráví příběh jednoho z nejvýznamnějších míst české historie za pomocí úryvků z povídek, historických reportáží, písní a básní. Posluchačům například nabídne proslov, kterým byla na Václavském náměstí vyhlášena Československá republika v roce 1918, autentický záznam projevu Klementa Gottwalda začínající slovy „Právě se vracím z hradu” z února roku 1948, poslední slova Jana Palacha nebo záznam z projevu Václava Havla a vůbec první zpěv Marty Kubišové na veřejnosti po 20 letech zákazu vystupování v listopadu 1989.
Vedle autentických záznamů se posluchači mohou těšit na básně Vítězslava Nezvala, Karla Šiktance a Františka Halase z prostředí Václavského náměstí, svatováclavský chorál, oblíbené dětské písně z Divadla Semafor či povídku Jaroslava Haška. „Režisér a publicista pan Josef Vomáčka se pro Poesiomat rozpovídal o životě na Václaváku v průběhu 20. století a historik umění Richard Biegel zase povyprávěl o architektonických proměnách náměstí a okolních ulic od Karla IV. do současnosti,“ doplnil Kobza.
Poesiomat na Václavském náměstí je v pořadí zhruba osmdesátým zařízením svého druhu v České republice. Jeho realizace se uskutečnila díky finanční podpoře Magistrátu města Prahy ve výši 250 tisíc korun a městské části Prahy 1, která přispěla 30 tisíc korun.
Vedle Prahy oslovují poetická mluvítka kolemjdoucí také v desítkách českých, ale i zahraničních měst. Básně nebo písně zní ze zařízení na ulicích ve francouzské Paříži, irském Dublinu, německém Heidelbergu či americkém Buffalu.
