Pět let od lockdownu: Ztráty a nálezy pro podnikatelský sektor

Digitalizace a změny v organizaci pracovního prostředí

Pandemie akcelerovala digitalizaci ve firmách, školství i zdravotnictví. „Během pár měsíců se rozšířila digitalizace, která by jinak trvala roky. Pracovní kontakty se přesunuly do virtuálního světa, standardem se staly hybridní porady a technologické vybavení firem prošlo zásadním vylepšením,“ shrnuje Tomáš Prouza. Home office se stal běžným pracovním modelem, i když jeho efektivita přes úspory času na cesty do zaměstnání a domů zůstává někdy diskutabilní. „Zaměstnavatelé často poskytují home office spíše z nutnosti než kvůli produktivitě. Nicméně online konference a virtuální porady v mnoha případech snížily náklady a zvýšily efektivitu,“ doplňuje Ladislav Minčič.

Boom digitálních platforem a e-commerce

Covid-19 urychlil růst digitálních platforem, které propojují jednotlivce hledající přivýdělek s těmi, kteří poptávají služby. „Od rozvozu jídla a potravin přes digitalizaci taxislužeb až po platformy pro administrativní práce, marketing, úklid či hlídání dětí – to vše zažilo obrovský rozmach,“ popisuje Prouza. Zároveň telemedicína přestala být teoretickým konceptem a stala se běžnou součástí zdravotnictví, což potvrzuje i Minčič: „Pandemie poskytla příležitost k rozvoji e-shopů, výdejních boxů a telemedicíny, které dnes již vnímáme jako standard.“

Nejvíce postižené sektory: pohostinství a cestovní ruch

Na opačném spektru dopadů pandemie stojí pohostinství, cestovní ruch a kultura. „Česká republika promarnila šanci na modernizaci turistické infrastruktury, což ji postavilo do nevýhodné pozice vůči okolním zemím,“ konstatuje Prouza. Pokles zahraničního turismu negativně ovlivnil podnikatele, zejména v Praze. Restaurace se musely adaptovat na rozvoz jídla, avšak tradiční podniky trpí kvůli rostoucím nákladům a nedostatku pracovní síly.

Ekonomické důsledky: zadlužení a změna přístupu lidí k práci

Pandemie vedla k vysokému zadlužení státu a změně přístupu k práci. „Větší tolerance veřejného dluhu se stala normou a změnil se vztah lidí ke státu a autoritě jeho institucí,“ říká Minčič. Prouza dodává, že mladší generace přestává vnímat tradiční zaměstnání jako jedinou možnost a dává přednost flexibilitě digitálních platforem. Tento trend vytváří tlak na legislativu, která je v oblasti pracovněprávních vztahů zastaralá.

Budoucnost podnikání: kdo se adaptuje, vyhraje

Pět let po lockdownu je jasné, že firmy, které se dokázaly adaptovat, nejen přežily, ale rostou. „Modernizace ekonomiky je nevratná. Kdo nepřijme digitální éru, bude mít potíže,“ uzavírá Prouza. Digitalizace, nové formy podnikání a měnící se spotřebitelské chování formují novou ekonomickou realitu. Ačkoli pandemie přinesla ztráty, otevřela také dveře inovacím, které budou hrát klíčovou roli v budoucím vývoji podnikání v Česku i ve světě.