Stejné, nebo odlišné právní dědictví? Právníci ze ZČU spolupracují s odborníky ze zemí V4
Práce mezinárodního výzkumného týmu nyní umožňuje zasadit fenomén práva socialistického období do kontextu společného dědictví právní kultury zemí Visegrádské skupiny.
Na projektu spolupracuje Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni (FPR ZČU), koordinátorem projektu je tým odborníků z Fakulty práva a veřejné správy Jagellonské univerzity v Krakově a podílejí se na něm také slovenští odborníci z Právnické fakulty Trnavské univerzity v Trnave a maďarští kolegové z Fakulty práva a politologie Univerzity v Szegedu.
Odborníci se věnují problematice právního dědictví období socialismu v zemích Visegrádské čtyřky. Zaměřují se zejména na období jeho nástupu po druhé světové válce. „Některé změny v tehdejší legislativě byly natolik razantní, že vedly k přerušení kontinuity s předválečným právem a způsobily hluboké proměny v postavení jednotlivce. V řadě případů však ještě minimálně nějakou dobu zůstávala starší právní úprava zachována,“ uvedla Vendulka Valentová z FPR ZČU. Ve všech zúčastněných zemích sice tato úprava vycházela alespoň částečně v zásadě ze stejných – rakousko-uherských – kořenů, ale další vývoj šel různými cestami. A to i přesto, že ve všech případech po roce 1945 docházelo k silné sovětizaci jejich právních systémů.
„Přístup byl však rozdílný. Některé země šly například cestou zrušení a náhrady starých předpisů, jiné některé z nich – ač neužívané – ponechaly nadále v platnosti. Některé zásadní změny se ale odehrávaly také mimo právní úpravu či dokonce protiprávně. Byla to například řada zcela protiprávních postupů orgánů činných v trestním řízení uplatňovaná zejména v politických procesech, a to i na základě pokynů přidělených sovětských poradců, se kterými se modelově setkáváme nejen v zemích V4, ale v zásadě v celém východním bloku,“ připomněl koordinátor projektu za FPR ZČU Vilém Knoll.
Významným mezníkem řešení celého projektu se stala únorová konference uspořádaná v polském Krakově pod názvem (Dis)continuity of Legal Systems in Czechoslovakia, Hungary and Poland after WWII: Difficult Heritage v historických prostorách muzea Jagellonské univerzity. Na ní v sekcích zaměřených na právo a socialistický stát, justici, ekonomiku a společnost zazněla témata z oblasti práva ústavního, trestního, procesního, občanského, rodinného či zemědělského. Za Západočeskou univerzitu v Plzni vystoupili například Marián Byszowiec a Vilém Knoll s příspěvkem nazvaným Socialistická zákonnost a zásahy do nezávislosti soudnictví v 50. letech 20. století, ve kterém představili nejen protiprávní postupy v politických procesech, ale také zásahy státních orgánů naopak zamezující v trestním stíhání vybraných osob. Denisa Kotroušová a Jindřich Psutka představili Dědické právo v kontextu změn v majetkovém a v rodinném právu, Petr Dostalík uvedl příspěvek Právní úprava akciových společností na úsvitu komunistického Československa a Vendulka Valentová přispěla přednáškou pojmenovanou Velká finanční loupež aneb československá měnová reforma v roce 1953 a její odraz v trestněprávním postihu účastníků plzeňských protestních akcí, která má úzkou vazbu i k regionálním dějinám a reflektovala významné vystoupení obyvatel Plzně proti měnové reformě.
Na základě výzkumu odborníci dále zpracovali kolekci anglických překladů vybraných československých, maďarských a polských právních předpisů z období socialismu zpřístupněná v databázi IURA (https://iura.uj.edu.pl). Finálním výstupem pak bude série článků publikovaných v časopise Krakowskie Studia z Historii Państwa i Prawa (Cracow Studies of Constitutional and Legal History).
