Je norování tradice nebo týrání zvířat? Na věčný boj těžko najdete jasnou odpověď
Norování je kritizováno především proto, že zvířata jsou zbytečně vystavována stresu a fyzickému souboji, přestože existují alternativy.
Petice Nora patří lišce bojuje za lepší podmínky zvířat
Organizace Svoboda zvířat označuje tento způsob lovu lišek za neetický a podobný týrání zvířat. Upozorňuje, že podle dat Českého statistického úřadu je tímto způsobem uloveno pouze 6 % lišek. Procento je tak zanedbatelné, že by podle ochránců zvířat nemělo na běžnou mysliveckou praxi větší vliv.
Organizace Svoboda zvířat upozorňuje, že lov dravců jako jsou jezevec a kuna je po dobu odchovu jejich mláďat zakázán. Lišky však dobu hájení stanovenou nemají, loví se tak po celý rok. Odlovená mláďata pak slouží k bezkontaktním tréninkům loveckých psů. K přímému střetu mezi zvířaty nedojde, protože umělé nory jsou pevně odděleny. Pes i liška se však navzájem slyší a cítí, a dochází tak k opakovanému zvýšení hladiny jejich stresu.
Petici Nora patří lišce, která se snaží na etiku norování upozornit i běžné občany, chybí okolo čtyř tisíc podpisů. „Norování lesní zvěře mi přijde hnusné. Myslím si, že je to metoda, která patří do minulosti,“ sděluje jedna ze signatářek petice Petra Chodilíková.
V noře číhá nebezpečí
Lišky se norují především proto, aby byla kontrolována jejich populace. „Lišky se dostávají do měst a dalších obcí,“ říká myslivec z Olomouckého kraje. „Loví hospodářská zvířata, ničí auta a dostávají se na dětská hřiště,“ popisuje, jak lišky zaběhnuté mimo les můžou ovlivnit každodenní život. Jejich pohyb po městech je rizikový především proto, že si značkují své teritorium a setkávají se s lidmi. Přenášejí například nemoci jako je vzteklina, prašivina nebo liščí tasemnice.
Přenos nemocí však hrozí i při kontaktu psa s liškou v noře. Dalším nebezpečím pro norníky je právě jejich malý vzrůst. Například jezevci jsou zpravidla větší než jezevčíci a při souboji mají výhodu. Jezevec při chvatu sklopí hlavu a psa může kousnout do krku. Lesní zvěř může také psy v noře zahrabat, někdy se dokonce stává, že se pes uvězní sám. Na tyhle případy jsou myslivci už připraveni: „Psi mají v obojcích lokátory. Ukazují přesnou polohu nory a pes se i s druhým zvířetem může vykopat. Občas tak nedochází ke kontaktu mezi zvířaty ani v samotné noře.“
Podle myslivců, kteří norují, se jedná o nejúčinnější způsob zachování správné populace lišek. Nejefektivnější je právě v jarním období, protože jsou liščata usmrcena ještě v mladém věku. To, že jsou zvířata vystavován stresu, uznávají, ale jedná se podle nich o rychlý a běžný přírodní proces. „Psi jsou cvičeni a šlechtěni pro norování už stovky let, schopnosti pro boj mají v genech.“ Pokud pes chytne stopu zvířete, do nory může vběhnout i bez vydaného povelu, norování se tak nevyhnou ani pokud by se zakázalo. „Norování k myslivosti patří, je to tradice stará stovky let. Nejsem pro jeho zakázání,“ sdílí svůj názor myslivec.
Studenti a norování
Myslivost je jedním z volitelně povinných předmětů na Veterinární univerzitě v Brně. Studenty má především seznámit se správnou mysliveckou praxí. Mezi témata na přednáškách patří například etické zásady, způsob lovu a výživy zvěře a další. Po úspěšném složení předmětu si studenti mohou zažádat o lovecký lístek. Předmět tak zastupuje běžný kurz a zkoušku myslivosti, kterou musí v České republice každý myslivec splnit.
„Novela zákona myslivosti a problematika norování pro mě byla novinkou,“ říká studentka Vendula Ondrová. S možnými změnami v zákonech se zatím setkala pouze na jedné přednášce, při které se studenti seznamovali s plemeny loveckých psů. „Po konzultaci s jedním z učitelů si myslím, že by norování mohlo být alespoň omezeno pouze na zimní období,“ vyjadřuje se k probíhající petici. Lišky by tak podle ní neměly být loveny v období, kdy vychovávají a rodí mláďata.
http://stisk.online/a/SBq3K/je-norovani-tradice-nebo-tyrani-zvirat-na-vecny-boj-tezko-najdete-jasnou-odpoved
