Letopisecká komise vyhodnotila výzvu občanům na pojmenování nových ulic. Rozhodne zastupitelstvo
Někteří občané dodali více návrhů, jiní pouze jeden. Někteří přidali pečlivé zdůvodnění, jiní ne, a někteří sestavovali pořadí, zatímco jiní své návrhy považovali za rovnocenné. Do závěrečné zprávy byly zahrnuty všechny návrhy zaslané e-mailem i poštou, ale také zkazky v diskusích na sociálních sítích. Jakýkoliv psaný podnět byl brán v potaz.
Celkem přišlo 226 návrhů. Účastníků bylo méně, protože přinášeli různý počet návrhů.
Nejvíce návrhů (21) bylo: ulice Roberta Kvačka. Na druhém místě byla počtem (15) navržena ulice Čeňka Musila. Letopisecká komise se rozhodla řídit výsledkem a doporučila přijmout právě tyto dva názvy. Zastupitelstvo města Jičína o věci bude rozhodovat na svém zasedání v první polovině roku 2025, protože ulice zatím nejsou stavebně dokončeny. Letopisecká komise rovněž doporučila, aby název byl ve formátu celého jména těchto osobností.
„Jan Jireš profesionálně předložil občanům anketu, která měla docela velký dosah. Moc mu děkuji za výbornou práci zejména při zpracování jejích výsledků. Komise měla k dispozici přehledný a podrobně zpracovaný seznam,“ řekla předsedkyně letopisecké komise Jana Benešová.
Robert Kvaček byl univerzitní profesor a historik, úzce spjatý s Jičínem, Hradcem Králové a Lomnicí nad Popelkou. Narodil se ve Dvorcích u Jičína – nyní části města – a studoval na Lepařově gymnáziu. Centrem jeho zájmu bylo hlavně 20. století. V akademické a vědecké sféře byl mimořádně uznávanou osobností a jeho přednášky i besedy byly hojně navštěvované, a to až do jeho skonu dne 27. dubna 2024 ve věku 91 let. Je držitelem mnoha ocenění, včetně Ceny města Jičína.
Čeněk Musil byl zásadním jičínským architektem v období dvacátých a třicátých let 20. století a vtiskl Jičínu moderní tvář. V Jičíně navrhl mnoho budov, například Rolnickou školu (dnešní ZŠ a PŠ Soudná), Masarykovu obchodní akademii, činžovní domy v Tyršově ulici nebo Studentský dům (dnes Knihovna Václava Čtvrtka). Je autorem regulačního plánu z počátku 30. let a jeho dílem je zástavba Čeřovky – urbanistická koncepce typická (půl)kruhovými ulicemi.
Výzva přinesla mnoho zajímavých návrhů a v historii je řada osobností, které by zasluhovaly tuto poctu. Další návrhy odkazovaly k místu (například k blízkosti vrchu Zebín, nebo k památce bývalých kasáren) a jiné návrhy se zabývaly pohádkovým charakterem města Jičína.
