Původní EET je podle Hospodářské komory vyhaslá

Z politického hlediska povinná EET navíc zbytečně polarizovala společnost, když předem stigmatizovala část byznysu jako potenciální neplatiče daní a pojistného, proti níž stavěla „spořádané“ nakupující spotřebitele, které nabádala k občanské kontrole prodejců, a další část byznysu, u níž se apriorně předpokládalo, že vzhledem ke své velikosti nebo k převažujícím bezhotovostním příjmům, daně v plném rozsahu a bez jakékoliv „optimalizace“ platí.

Odhadování rozpočtového přínosu EET bylo subjektivní

Obecná, zdánlivě nesporná teze o narovnání podnikatelského prostředí tak utrpěla zvolenou ideologizací. Hospodářská komora upozorňovala od počátku vedle negativních aspektů EET i na některá její pozitiva, jako bylo například obtížně kvantifikovatelné, přitom však senzitivní téma omezení okrádání zaměstnavatele ze strany vlastních zaměstnanců. „Z diskuzí s experty z rezortu financí víme, že odhadování izolovaného (odděleného od ostatních opatření) rozpočtového přínosu EET bylo vždy subjektivní záležitostí,“ vysvětluje Ladislav Minčič.

Původní EET je podle názoru Hospodářské komory ČR vyhaslá. Jako perspektivní alternativa se jeví rozšíření konceptu již existujícího dobrovolného vystavování digitálních účtenek s perspektivním přechodem na povinnost vystavení digitální účtenky, pokud o ni projeví zákazník zájem, respektive s cílovým stavem digitální účtenky jako standardu.

To znamená, že obchodník vystaví papírovou účtenku jen tehdy, pokud o ni zákazník výslovně požádá. Vystavování digitálních účtenek bude technologicky neutrální z hlediska způsobu peněžní transakce – ať už platba za odebrané zboží nebo službu proběhne jakoukoliv hotovostní nebo bezhotovostní formou.