20.2.2024 08:16
Erozi půdy zabrání technologie pásového střídání plodin
Česká republika
Vysoké učení technické v Brně
Metodika pásového střídání plodin vznikla přibližně před 100 lety v USA. Přestože jde o náročný způsob organizace protierozní ochrany, rozšířila se postupně do celého světa. S příchodem klimatických změn nabízí ochranu půdy při přívalových deštích, protože výrazně zvyšuje retenční schopnost krajiny a umožňuje zadržování vody v krajině.
„Spadnou-li srážky na nechráněnou půdu, tak přibližně ze 70 % odtečou. Pokud však srážky spadnou na plochu, kde je uplatněna naše metoda, velké procento vody se vsákne v dané lokalitě,“ vysvětluje Miroslav Dumbrovský z Ústavu vodního hospodářství krajiny na FAST VUT, který na vývoji metody v rámci projektu TAČR spolupracoval s Bořivojem Šarapatkou.
Vodní erozí je v Česku ohrožena více než polovina zemědělské půdy. Podstatou metodiky je využití ochranného účinku konkrétních typů rostlin. „V úzkých pásech se střídají plodiny chráněné s nízkým protierozním účinkem – jako jsou okopaniny, kukuřice či řepka, s pásy ochranných plodin s vysokým protierozním účinkem – jako jsou travní porosty, hustě seté obilniny či luskoviny. Důležité je zakládání těchto pásů ve směru, který kopíruje vrstevnice,“ dodává Dumbrovský.
Vodní eroze půdy před návrhem opatření | Autor: Archiv Miroslava Dumbrovského
Pásové střídání plodin je výhodné především pro svažité terény, které jsou vodní erozí půdy ohroženy nejvíce. „U přívalových srážek voda odtékající ze svahů, nabírá rychlost, eroduje půdu a transportuje ji často do nádrží či vodních toků. Škody jsou nejen ekologické, ale i ekonomické – cena ztracené ornice může činit až 40 tisíc Kč z hektaru za rok. Půda zadržená v nádržích a vodních tocích se pak musí těžit, což vytváří další náklady. Jenom v brněnské přehradě je asi 4,5 milionu kubíků sedimentu,“ popisuje výzkumník.
Zatímco odborníci z FAST VUT se během čtyřletého projektu soustředili na vodohospodářské a technologické výzvy aplikace metody, tým z Palackého univerzity zkoumal vliv pásového střídání plodin na biodiverzitu.
„Ukázalo se, že tato protierozní technologie výrazně podporuje makrobiotiku. Zvyšuje nejen množství zvěře či hmyzu v krajině, ale významným způsobem navyšuje i diverzitu půdního edafonu – množství bakterií, hub a řas, které zvyšují retenční schopnost půdy,“ upřesňuje Dumbrovský. Navíc snižuje riziko šíření požárů v období sklizně.
Úspěšné zavedení technologie vyžaduje vyškoleného odborníka, který navrhne pozemek vhodný pro vrstevnicové obdělávání půdy. Vyhodnotí odtokové poměry – vypočítá základní charakteristiky přímého odtoku, tedy odkud voda teče a v jakém množství.
„Celé to začíná navržením směrové trajektorie, podle které se potom vymezují jednotlivé pásy. Systém spočívá v navržení ochranných a chráněných pásů, jejichž požadovaná šířka a parametry se počítají právě podle našeho metodického návodu,“ dodává.
Pásy plodin s různým protierozním účinkem se střídají tak, aby při intenzivním dešti došlo k zachycení vody stékající z chráněného pásu a vsáknutí v ochranném pásu. Jednotlivé pásy mají přibližně stejnou šířku – okolo 20 až 40 metrů. Šířka pásu by měla odpovídat násobku záběru zemědělské techniky, aby bylo umožněno efektivní obdělávání půdy.
Pásové střídání plodin navíc snižuje přehřívání pozemku a zlepšuje tak produktivitu a klima pěstovaných rostlin. Užší šíře pásů také zamezuje shlukování černé zvěře, která způsobuje poškozování plodin a je i predátorem drobnějších zvířat. U velkých lánů dochází k likvidaci zvěře zemědělskou technikou. Pokud je však pole rozděleno na pásy a zemědělská technologie se pohybuje pouze jedním pásem, má zvěř šanci se přemístit do vedlejšího pásu, který jí poskytne ochranu.
Technologii výzkumníci nejprve testovali na území o rozsahu 300 hektarů, aktuálně je pásové střídání plodin uplatněno na téměř 2 tisících hektarech na Vyškovsku.
Certifikovaná metodika vznikla s podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí v rámci programu Prostředí pro život. Sloužit bude jako vodítko pro organizační změny v protierozní ochraně a k dispozici ji získá i Státní pozemkový úřad, který technologii zpřístupní zpracovatelům návrhů pozemkových úprav či majitelům zemědělské půdy.
Další články od stejného zdroje
Další články na podobné téma
