„Věřím, že se nám v Dubaji podaří dokončit první hodnocení cílů Pařížské dohody a také podrobně popsat další oblasti, ve kterých potřebujeme přidat,“ shrnuje hlavní důvod své cesty ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Česká republika se například připojila k Alianci pro odklon od uhlí se zapojenou padesátkou zemí světa, která usiluje o ukončení využívání uhlí v energetice do roku 2030, potažmo u některých zemí do roku 2040. Současný závazek vlády ukončit spalování uhlí do roku 2033 je stále aktuální, ale chceme s ostatními členy spolupracovat a sdílet zkušenosti, třeba v otázce spravedlivé transformace uhelných regionů, která v naší republice funguje.
Společným cílem ČR i EU je dosáhnout co nejpozitivnějších výsledků ve snižování emisí skleníkových plynů (mitigace), což pomůže k tomu, aby nárůst globální teploty nepřesáhl do konce století 1,5 stupně Celsia, tedy hlavní cíl Pařížské dohody z roku 2015.
„Česká republika dále usiluje o to, aby se do závěrů dostal i text o ztrojnásobení globální kapacity větrné energie a zdvojnásobení úsilí týkající se energetických úspor do roku 2030,“ popsal ministr Hladík s tím, že posun očekáváme i v oblasti adaptace, kde by mělo existovat více plánů na národní i lokální úrovni. Česká republika i Evropská unie se zasazují především o vyvážený výsledek ve všech základních projednávaných oblastech, tedy mitigace, adaptace, ztráty a škody způsobené změnou klimatu a finanční prostředky pro implementaci opatření na ochranu klimatu v rozvojových státech. Pro možnost včasných reakcí na náhlé projevy změny klimatu je třeba, aby většina světa byla pokryta systémem včasného varování, který by mohl dotčené země a jejich občany varovat před nejhoršími přírodními katastrofami.
„Historicky poprvé bylo už na začátku jednání přijato rozhodnutí k novému systému finančních opatření v oblasti ztrát a škod způsobených změnou klimatu pro země, jež jsou vůči jejím negativním dopadům nejzranitelnější. Vznikl i speciální fond pro tyto účely. Doposud v něm plátci oznámili závazky v celkové výši 725 milionů USD,“ vysvětluje ministr Hladík.
Další dobrá zpráva pro klimatické financování je ta, že podle posledních odhadů dosáhla podpora směřujících z rozvinutých zemí do chudších oblastí světa úrovně podpory ve výši 100 miliard USD ročně, což je také jeden z důležitých symbolických cílů, který se od roku 2020 nedařilo plnit. Do Zeleného klimatického fondu (Green Cilmate Fund) přispěje ČR 4 miliony USD do roku 2027.
„Mimo hlavní vyjednávání, při nichž se naši experti podílí na přípravě pozic, plánujeme i řadu bilaterálních jednání, kde může ČR posílit už existující spolupráci nebo navázat novou, např. v oblasti kritických surovin, vodíku nebo výzkumu atmosféry,“ popsal ministr Hladík s tím, že pominout nelze ani trvající geopolitickou situaci vyvolanou ruskou agresí na Ukrajině a aktuální válečný konflikt mezi Palestinou a Izraelem. „Na bilaterálním jednání se setkám s ukrajinskou stranou, se kterou budeme probírat deklaraci k ekocidě,“ uzavřel ministr Hladík.
Úvodu klimatické konference COP28 se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který během konference Triple Nuclear Energy potvrdil plán ČR dosáhnout 50% výroby elektřiny z jádra do roku 2050.
http://www.kdu.cz/aktualne/zpravy/mzp-ministr-zivotniho-prostredi-petr-hladik-odlete
