Kdo má trochu času a energie navíc, měl by se o ně podělit s těmi, kdo to potřebují
Čtení může být pro někoho vášeň a celoživotní koníček. Knihy naplní volný čas radostí a osamělost zmizí. Co ale dělat, když ve stáří zrak vypovídá službu? Zpříjemnit volný čas knihou nebo povídáním pomáhá v Domově pokojného stáří pan Martin. Ten je jeden z šesti tisíc dobrovolníků, kteří jsou důležitým obohacením služeb Diecézní charity Brno.
„Myslím, že dobrovolnictví by měla být úplně běžná věc. Kdo má trochu času a energie navíc, měl by se o ně podělit s těmi, kdo to potřebují, komu mohou zlepšit život. Mimoto, společnost, pro kterou pracuji, tyto aktivity podporuje,“ vysvětluje své důvody pan Martin, který pracuje v nadnárodní farmaceutické společnosti.
„Napoprvé jdete trochu s kůží na trh, ale to je tak ve všem,“ vzpomíná na své začátky, ale vzápětí dodává: „Dává mi to hluboký smysl, mám super rodinu, přátele, práci, pocit, že není, co bych nezvládl. Pak je k pomoci jiným docela blízko. A je to rozhodně obousměrný tok energie. Dostáváte, nejen dáváte.“
Své místo našel v Domově pokojného stáří Kamenná, kde žijí senioři, kteří jsou odkázáni na pravidelnou pomoc a nemohou již zůstat v domácím prostředí. „Chodím vcelku pravidelně do domu v Kamenné ulici číst a povídat si s paní Jeřábkovou. Někdy i s jinými klienty domu. Na letošní Vánoce nemám ještě žádný pevný plán. Něco ještě vymyslím. Čas tolik utíká,“ uzavírá s úsměvem Martin.
Dobrovolníkem se může stát každý. Ať už máte hodinu času denně nebo jen jednou za rok. V Brně dobrovolníci pomáhají klientům a pacientům v charitních službách, zpříjemňují volný čas osamělým lidem či jsou součástí sbírkových týmů. Jen do brněnských ulic v rámci Tříkrálové sbírky vyrazí každý rok 1500 koledníků. V celé České republice koleduje v první polovině ledna okolo 17 tisíc dobrovolníků.
