Spotřebu veterinárních antibiotik se daří v ČR dlouhodobě snižovat, je nižší než průměr EU

Ze statistik Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL) vyplývá, že mezi roky 2008 a 2022 klesla celková spotřeba veterinárních léčiv u zvířat v ČR takřka o dvě třetiny z 95,5 tuny na 35,7 tuny. V rámci srovnání evropských zemí zaujímá Česká republika se svými 50 mg/PCU[i] místo hluboko pod průměrem spotřeb veterinárních antibiotik Evropy (84,4 mg/PCU). Česká republika tak již v roce 2021 splňovala evropský cíl pro rok 2030, který je stanoven na průměr 59,2 mg/PCU. Zásadní podíl na tomto pozitivním vývoji má proaktivní přístup chovatelů, veterinárních lékařů i státních institucí v této oblasti a dlouhodobá osvěta.

Rizikem plynoucím z nadměrného podávání antibiotik v chovech je jak možný přenos rezistentních bakterií mezi jednotlivými zvířaty, tak „přenos rezistencí“ mezi jednotlivými mikroogranismy. Potenciální riziko představují také případné zbytky antibiotik v živočišných produktech a životním prostředí.

„SVS proto dlouhodobě maximálně podporuje osvětu v této oblasti. V rámci svého dozoru kontroluje užívání antibiotik v chovech i výskyt jejich nadlimitních množství v potravinách živočišného původu,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. „Celý systém směřuje k tomu, aby byla veterinární léčiva používána odpovědně a pouze v odůvodněných případech,“ dodal. Semerád.

V loňském roce bylo v rámci plánovaných kontrol reziduí a kontaminantů (tzv. cizorodých látek) vyšetřeno celkem 1785 vzorků na rezidua antibiotik. U velkých hospodářských zvířat byly odebírány z každého vyšetřovaného kusu vždy vzorky svalů, jater a ledvin na stanovení zbytků antibiotik. U drůbeže a králíků byly vyšetřovány vzorky svaloviny a jater. Vyšetřovány byly také vzorky ryb, mléka, vajec a medu. Překročení maximálního limitu reziduí antibiotik bylo zjištěno ve dvou případech. Jednalo se o jednu prasnici (benzylpenicilin) a o dihydrostreptomycin a benzylpenicilin u telete. Tato zjištění většinou svědčí o nedodržení ochranné lhůty po poslední aplikaci léčivého přípravku, o jeho použití nesprávným způsobem nebo o nedostatečném prodloužení ochranné lhůty po jeho aplikaci. V žádném případě nebylo zjištěno překročení maximálního limitu reziduí v tkáních hospodářských zvířat u hromadně podávaných léků cestou medikovaného krmiva nebo vody k napájení.

Další, řádově stovky vzorků, jsou vyšetřovány na jatkách při každém podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo informace o předchozí léčbě zvířat. Vzorky potravin živočišného původu jsou odebírány a vyšetřovány také při kontrolách zásilek v místě určení ze zahraničí. Ve všech případech zjištění nevyhovujícího nálezu jsou nařízena opatření k zabránění uvádění kontaminované potraviny ke spotřebiteli, nebo jsou zpřísněna kritéria dozoru na hospodářství s cílem zabránit většinou nesprávnému použití léčiva nebo nedodržení ochranné lhůty.

Obecně lze situaci v četnosti zjištění nevyhovujících (nadlimitních) koncentrací antibiotik ve tkáních potravinových zvířat hodnotit jako příznivou. Přesto je nutné se zaměřit na kontrolu uvážlivého a přísně indikovaného použití antimikrobik.

Antibiotika se v chovech hospodářských zvířat používají v medicínsky odůvodněných indikacích s cílem zachování dobrého zdravotního stavu a užitkovosti a jejich odpovědné používání přináší řadu pozitiv. Minimalizují například četnost, závažnost a zdravotní dopady výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím spojené nepříznivé ekonomické dopady. Protože používání antibiotik přináší také řadu rizik, je v celé Evropské unii od roku 2006 zakázáno používat antibiotika coby stimulátory růstu a produkce u potravinových zvířat. Od letošního roku také vstoupilo v platnost Evropské nařízení vyhrazující seznam antimikrobiálních látek, které se nesmí ve veterinární medicíně používat ani registrovat a jsou určeny pouze jako záloha pro humánní medicínu.

[i] PCU = Z angličtiny (Population correction unit) neboli jednotka pro korekci na velikost populace zvířat a její hmotnost.