Senátoři KDU-ČSL podpořili novelu zákoníku práce, horní komora ale návrh vrátila do sněmovny. Česku hrozí sankce z EU

Jejím záměrem je ochrana dohodářů, legislativní ukotvení práce z domova a důraz na digitalizaci. Představuje významné výhody pro pracující rodiče a také konečně zakotvuje práci z domova, která se pro některé v posledních letech stala samozřejmostí,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka smysl předkládané legislativy.

Prvním pozměňovacím návrhem je posunutí účinnosti zákona na 1. leden 2024 oproti původně schválené účinnosti od 1. září 2023. Dle senátu totiž zaměstnavatelé potřebují více času na to, aby se novým podmínkám přizpůsobili.

„Z aktuálních dat z konce června vyplývá, že pokud nedotáhneme implementaci, hrozí České republice sankce ve výši 130 milionů korun. Já to nepoužívám jako nějaký argument, který by měl na senátory tlačit. Říkám to jako pouhé konstatování faktu, do jaké fáze jsme se dostali. Od roku 2019 se o nutnosti transpozice ví. Od roku 2019 se s tím až dosud nic nedělalo,“ vysvětloval naléhavost novely ministr Jurečka.

Druhý pozměňovací návrh cílí na volnější přístup k rozvrhování pracovních aktivit u tzv. dohodářů. Jeho předkladatel Jan Grulich z TOP 09 přiznává, že znění návrhu jde proti věcné podstatě transpozice, kterou je větší ochrana lidí pracujících na dohodu. „V České republice přibývá osob, které pracují na dohodu o provedení práce nebo DPČ. Za posledních deset let se jedná bezmála o milion lidí, kteří nemají plnohodnotnou zaměstnaneckou ochranu. To chceme změnit. Novela navíc počítá s rozsáhlou digitalizací, která výrazně sníží byrokracii,“ dodal Jurečka.

Největší polemiku na plénu budila možnost dobrovolně uzavírat dohody o práci přesčas pro zdravotníky. „Osobně v navrhované dobrovolnosti práce přesčas nevidím problém. Dohoda je v návrhu zákona velmi dobře definovaná a umožňuje přivýdělek nad rámec současných pravidel. Podstatné je, že práce přesčas bude kontrolovaná všemi zúčastněnými stranami – zaměstnancem, zaměstnavatelem, odbory i inspektoráty práce. To mi v některých současných modelech služeb lékařů chybí a novela tento nedostatek napravuje,“ řekl Lumír Kantor (KDU-ČSL), lékař a místopředseda senátního výboru pro zdravotnictví.

„Novela zákoníku práce byla dlouze a detailně diskutovaná mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a zaměstnavateli. Obecně jde o zvýšení ochrany zaměstnanců, především těch, kteří pracuji na dohody jak o provedení práce, tak o pracovní činnosti. Novela podporuje i zkrácené úvazky a práci z domova pro rodiče dětí do devíti let a osoby pečující,“ vysvětluje předseda senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých Josef Klement.