18.11.2026 00:03

Glosa: Stroje pro budoucnost, která se nekonala

Česká republika - Moravskoslezský kraj Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Autor neuveden
Glosa Jiřího Kupky připomíná, že téměř stoletý šicí stroj Gritzner z německého Durlachu, vyrobený pravděpodobně kolem roku 1927, má vlastnosti dnes spojované s udržitelností: dlouhou životnost, opravitelnost, energetickou nezávislost a možnost dalšího využití. Přesto podobné stroje často končí jako harampádí, protože se změnil vztah lidí k věcem a jejich představa o tom, jak dlouho má výrobek sloužit. K zachování jejich funkce je vedle údržby potřeba také umět stroj obsluhovat a šít, tedy dovednosti, které už nejsou samozřejmé.
AI shrnutí

Přečtěte si glosu z pera doc. Ing. Jiřího Kupky, Ph.D.

Podívejte se na fotografii. No přece, kdo by na něm dnes ještě šil! Kdyby se dochoval původní stolek, možná i s intarzií, ten by se ještě mohl hodit. Třeba na terase při ranní kávě. Ale tohle žďorbo? K čemu?

A takových starých šicích strojů už skončilo mezi harampádím bezpočet…

 

Šicí stroj Gritzner z německého Durlachu (dnes součást Karlsruhe), pravděpodobně kolem roku 1927. Je vybaven kývavým člunkovým mechanismem a i bez původního podstavce může po doplnění ručního pohonu nadále sloužit. Foto: Jiří Kupka.

Jenže…

Tenhle téměř stoletý stroj je výsledkem mimořádného technického důmyslu. Pracuje s kývavým člunkem, jehož podoba ještě připomíná člunek tkalcovský. Nepotřebuje elektřinu ani elektroniku. Jeho mechaniku lze rozebrat, seřídit a opravit. Ani ztráta původního podstavce pro něj nemusí znamenat konec jeho služby. Ostatně právě k tomu byl vyroben, aby svého majitele přežil.

Počkat. Nezní nám to povědomě? Dlouhá životnost, energetická nezávislost, opravitelnost, úspora surovin, možnost dalšího využití. Vždyť právě takové vlastnosti dnes vyzdvihujeme u výrobků, které mají být „ekologické“, udržitelné či šetrné k životnímu prostředí. Jsou zkrátka in. Jenže tento stroj je měl dávno předtím, než se o udržitelnosti začalo tolik mluvit.

A v tom je ten paradox: stroj, který dnes mnohdy považujeme za nepotřebné harampádí, splňuje řadu požadavků, jež teprve nyní znovu „objevujeme“ jako přednosti moderních výrobků. Jeho konstruktéři přitom neřešili uhlíkovou stopu ani cirkulární ekonomiku. Chtěli zkrátka vyrobit spolehlivý stroj, který bude dobře sloužit. A v tomto případě se jim to podařilo.

Byl to vlastně stroj pro budoucnost, která se nekonala. Ne snad proto, že by na technickém pokroku bylo něco špatného. Elektrický pohon, automatizace a další vymoženosti práci nepochybně usnadnily. Jenže spolu s nimi se měnil i náš vztah k věcem. Své sehrála móda, rostoucí spotřeba i pohodlí, s nímž bylo možné staré nahradit novým. A tak se postupně měnila také naše představa o tom, jak dlouho má vlastně stroj sloužit. Dnes znovu hledáme způsoby, jak prodloužit životnost výrobků, omezit spotřebu energie a množství odpadu.

Zbývá ovšem ještě něco důležitého: naše dovednosti.

Takový funkční šicí stroj nestačí pouze vlastnit. Je třeba jej umět obsluhovat, seřizovat, udržovat a především na něm šít. To, co bývalo v mnoha domácnostech běžnou dovedností, dnes už zdaleka samozřejmé není.

Naštěstí ne všechny takové stroje skončí ve sběru. Některé se stanou dekorací či kuriozitou v interiéru. A ze šlapacího mechanismu se může na „ekohudebním festivalu“ stát třeba pohon mixéru na ovoce. Přitom samotný šicí stroj by pořád mohl dělat to, k čemu byl určen. Jenže k tomu nestačí jen lidská síla, která jej pohání. Je třeba také umu, schopnosti sladit vlastní pohyby s chodem stroje, vnímat jej a ovládat. A také chuti něco si sám ušít. Možná tak nakonec přicházíme o víc my než naše staré stroje. O bezprostřední interakci člověka s technikou, při níž nebyl jen jejím uživatelem, ale také nepostradatelnou součástí jejího fungování.

A co ten odložený stroj ze snímku? Sté narozeniny už nemá daleko. Málem se jich však „nedožil“. Ne snad proto, že by mu došly síly. Spíše proto, že jsme s jeho budoucností už dávno přestali počítat.



https://www.vsb.cz/magazin/cs/detail-novinky?reportId=53059

Autor
Společnost / Organizace
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
17. listopadu 2172 /15, Ostrava, 708 00, Czech Republic
webová stránka
Stáhnout
Sdílet