Opustil nás prof. RNDr. Emil Kormuth, MSc., Ph.D.

Dne 12. července 2023 navždy opustil akademický sbor naší fakulty prof. RNDr. Emil Kormuth, MSc., Ph.D., významný genetik, uznávaný pedagog, zkušený vědecký pracovník i manažér. Profesor Kormuth se narodil 3. června 1950 v Bratislavě. Po absolvování Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (1976) se stává odborným asistentem Ústavu lékařské biologie a genetiky na Fakultě všeobecného lékařství (dnes 1. lékařská fakulta) Univerzity Karlovy. V roce 1991 odchází do Ústřední vojenské nemocnice a o 2 roky později, po stáži a krátkém profesním angažmá ve Spojených státech amerických, mu byla nabídnuta významná vědecká pozice na Lékařské fakultě University of Cape Town v Jihoafrické republice. Od konce minulého tisíciletí pak působil na University KwaZuluNatal v Durbanu. V roce 2004 přechází v rámci Univerzity na Přírodovědeckou fakultu, kde byl zvolen děkanem fakulty (2004–2008). Po odchodu do důchodu v roce 2015 přešel na Fakultu přírodních věd Mangosuthu University of Technology v Umlazi (součást Durbanu). Zde se podílel z pozice prorektora univerzity zejména na jejím vědeckém rozvoji.

V roce 2019 byl jmenován Jeho Magnificencí rektorem Českého vysokého učení technického v Praze hostujícím profesorem a působil na naší fakultě na katedře zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva. Podílel se na výuce předmětů zaměřených na genetiku, radiobiologii a mikrobiologii. Byl členem oborové rady doktorského programu Civilní nouzové plánování a rady studijního programu Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví. Byl rovněž členem redakční rady odborného periodika „Bezpečnostní teorie a praxe“.

Profesor Kormuth byl významným vědeckým pracovníkem s vysokým mezinárodním renomé. Postupem let se pochopitelně spektrum jeho odborného zájmu měnilo, vždy však zůstal věrný genetice. Postupně přecházel od studia molekulární podstaty genetických poruch, HLA systému po bakteriální a epidemiologickou genetiku až po genetiku infekčních chorob. V posledních letech jej zaujala zejména epigenetika a v rámci spolupráce s FBMI i radiační genetika (byl mimo jiné spoluautorem publikace „Klinická radiobiologie“, která vyšla v nakladatelství Grada Publishing v roce 2020). Je pochopitelné, že byl zván na řadu univerzit v USA, v Evropě i v Africe, na kterých vedl specializované kurzy od obecné biologie po pokročilou biochemii a molekulární genetiku a epigenetiku. Dokázal vychovat řadu doktorandů. Je nám líto, že plánovaný kurz radiační genetiky, který jsme připravovali společně se Společností pro radiobiologii a nouzové plánování České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně již nezrealizuje.

Odešel odborník, který měl nejen zkušenosti se zvířecí, mikrobiální a lidskou genetikou, konzervační genetikou, molekulární biotechnologickou imunogenetikou, cytogenetikou, genetickým poradenstvím, s prací s buněčnými kulturami, klinickou biochemií a imunochemií, ale i rozsáhlou orientaci v řízení výzkumných záměrů na mezinárodní úrovni, s uplatněním výsledků v praxi, zkušenostmi v univerzitním managementu. I po více než 30 letech prožitých v zahraničí hovořil bez chyby jak ve svém rodném jazyce, tak v češtině. S jeho odbornými názory se mohli čtenáři seznámit v rozhovoru v časopise Pražská technika v čísle 3/2020 (https://media.cvut.cz/cs/publikace/20200618-prazska-technika-3-2020#page/20).

Pan profesor nebyl jen vynikající akademický a vědecký pracovník, ale také vzorný manžel, otec dvou synů a zejména milující dědeček, který nás pravidelně „zásoboval“ fotografiemi a videi svých dovádivých vnuček.

Emile, budeš nám scházet. Čest Tvé památce!