Studentský protest v úterý

Vážené členky a vážení členové akademické obce,

jistě jste v posledním týdnu zaznamenali turbulentní události okolo prvního čtení zákona o médiích veřejné služby a vlny protestů, která následovala. K protestům se postupně připojují i studenti univerzit. My, zástupci spolků a studentů, kteří se aktuálně věnují organizaci univerzitní odezvy, bychom vám touto zprávou rádi přiblížili, jak se situace vyvíjí, jaké kroky se na univerzitách připravují a jak se můžete zapojit i vy.

Co se stalo

V noci z pátku 23. na sobotu 24. října protlačila vláda České republiky za velmi nestandardních (detailněji níže) okolností novelu zákona o médiích veřejné služby. Tento návrh snižuje rozpočet České televize a Českého rozhlasu na úroveň roku 2008 a navíc oproti platnému zákonu neobsahuje pojistky, které chrání veřejnoprávní média před politickým tlakem a zaručují jejich nezávislost.

Co se od té doby děje na Albertově, celé UK a dalších univerzitách

Kroky vlády vyvolaly vznik řady studentských iniciativ na univerzitách po celé České republice, které se v posledních dnech postupně propojují. Na Univerzitě Karlově vznikly na 16 fakultách skupiny tvořené zástupci spolků, senátory a aktivními studenty. První společnou akcí fakultních skupin bylo shromáždění na podporu veřejnoprávních médií, které se 27. října uskutečnilo v jednotlivých kampusech. Přírodovědecká fakulta, 1. lékařská fakulta a albertovská část Matematicko-fyzikální fakulty se v rámci kampusu Albertov spojily a spolupracují při organizaci událostí i v jednáních.

Ve čtvrtek 29. října proběhlo jednání zástupců všech fakultních skupin UK a studentských zástupců většiny dalších pražských univerzit, kde se diskutovaly možnosti dalšího postupu. Již předtím spolu jednali zástupci univerzit z celé ČR. Skupiny v rámci UK nyní vystupují jednotně a studenti jednotlivých univerzit mezi sebou spolupracují, jednotná iniciativa, která by sdružovala všechny studenty v ČR, však zatím neexistuje.

Další krok

Skupiny z UK se rozhodly podpořit stávku iniciativy Veřejnoprávně, za kterou stojí novináři z Českého rozhlasu a České televize. Ta proběhne v úterý 3. 11. v 16:36 na Václavském náměstí. Před samotnou stávkou proběhne na jednotlivých kampusech doprovodný program. Ten náš se odehraje na Albertově, kde bude od 12:00 pod Velkými Albertovskými schody připravena dílna na výrobu transparentů a skládání čepiček. Ve 14:36 se na křižovatce pod Schody všichni setkáme, přečteme své prohlášení a poté se v 15:00 vydáme průvodem přes město na Tylovo náměstí, kde se setkáme s průvodem zaměstnanců Rozhlasu a Televize. Spolu s nimi se přesuneme na Václavské náměstí, kde proběhne program iniciativy Veřejnoprávně. Zveme všechny studenty a zaměstnance univerzity, aby se připojili. Čím více nás přijde, tím silnější signál vyšleme, tak se přidejte a ukažte, že nám situace není lhostejná.

Zároveň důrazně upozorňujeme, že cílem akce není protest ani podpora kteréhokoliv konkrétního politika či strany. Zdržte se proto prosím transparentů a hesel s touto tématikou.

Pokud vláda po shromážděních plánovaných na úterý 3. 11. nepřistoupí k úpravám návrhu zákona, které by vedly k zárukám stability a nezávislosti ČT a ČRo, budeme v pořádání protestních akcí pokračovat. A budeme rádi, když se do jejich organizace zapojí co nejvíc z vás.

Jak se zapojit

Nejsnažším způsobem, jak se zapojit, je dorazit v úterý 3. listopadu na Albertov. Vezměte s sebou všechny kamarády a přineste si křídy, transparenty, čepičky z novin… Nebo si přineste materiál a od 12. hodiny si je vyrobte přímo na místě. Kostým, obrázek nebo plyšák vašeho oblíbeného okamžiku z vědecko-medicínského vysílání nebo přírodního Večerníčku se určitě taky neztratí ;).

Pokud byste chtěli veřejnoprávní média podpořit o něco více, připojte svůj podpis pod otevřený dopis vládě ČR, který sestavili kolegové ze žurnalistiky a my jsme ho doplnili o prohlášení přírodovědně-medicínských fakult. Podpis připojíte odesláním e-mailu na adresu [email protected], kam uvedete jméno, ročník, obor studia a školu, na které studujete.

A jestli máte chuť se účastnit přímo organizace, propagace a všech možných aktivit spojených se studentskou podporou veřejnoprávních médií, neváhejte se připojit do komunity organizátorů. Dveře jsou otevřené všem a zapojit se můžete jednorázově i dlouhodobě. Učinit tak můžete vyplněním tohoto dotazníku, nebo kontaktováním jednoho z níže podepsaných zástupců vaší fakulty.

Kde se dozvědět o tom, co se chystá

Informace o akcích, které se pořádají pod záštitou PřF, 1. LF a MFF, tedy albertovského kampusu najdete na instagramovém profilu @albertov_za_media a stejnojmenném facebookovém profilu.

Celouniverzitní události jsou komunikovány přes instagramový účet @studenti_za_media_uk, kde zároveň naleznete rozcestník na komunikační kanály dalších fakult a kampusů. Vše naleznete rovněž na Facebooku.

A pokud žijete offline, nevadí! Stačí sledovat letáčky po univerzitních budovách a nic vám neunikne.

Děkujeme, že zvážíte podporu studentských akcí a budeme rádi, když se přidáte přímo mezi jejich organizátory. Níže naleznete detailnější informace o tom, co se vlastně stalo a na základě jakých argumentů se proti tomu vymezujeme. Budeme se na vás všechny těšit v úterý na Albertově!

V případě potíží s formulářem či dalšími dotazy se obraťte na tyto kontakty za jednotlivé fakulty:

1. LF UK

Andrea Apolínová, studentka 5. ročníku VL ([email protected])

PřF UK

Tadeáš Vachek, student 1. ročníku doktorského studia na ÚŽP ([email protected])

MFF UK:

Heribert Greinix, student 2. ročníku bakalářského

Nestandardní průběh jednání ve Sněmovně

Hlasování o něm proběhlo v sobotu ráno ve 4:36. Předcházející debata na plénu poslanecké sněmovny trvala 9 hodin, během nichž se k návrhu nestihli vyjádřit všichni poslanci, kteří to učinit chtěli. Zároveň nebylo umožněno žádné z opozičních stran jednání pozastavit přestávkou. Celé jednání řídil pouze předseda poslanecké sněmovny, případně místopředsedové za vládní strany. Žádný místopředseda z řad opozice k řízení diskuse připuštěn nebyl navzdory standardnímu rozvrhu schůze. Před hlasováním též nebyly žádným způsobem zodpovězeny námitky z řad odborníků.

Omezení rozpočtu a nezávislosti

Veřejnoprávní média je možné financovat různými způsoby a vidíme různě po Evropě, že koncesionářské poplatky nejsou jedinou cestou, jak zaručit nezávislost. Expertní analýza – „Jak financovat média veřejné služby: Expertní analýza evropských modelů a jejich fungování v praxi“, která srovnává třináct evropských zemí, však upozorňuje, že přechod na financování ze státního rozpočtu zvyšuje citlivost médií na politický kontext a výkyvy volebního cyklu. Přímé financování od občanů dosahuje obecně lepších výsledků v politické nezávislosti, adekvátnosti a předvídatelnosti, a to i díky vyšší transparentnosti a přímé vazbě mezi veřejností a financovanou institucí. Podle stejné analýzy je přidělování peněz ze státního rozpočtu citlivější na politický kontext a výkyvy politického cyklu. V zemích s vysokou mírou politického konsenzu a stabilní politickou kulturou respektující nezávislost médií veřejné služby však může vést k podobným výsledkům jako přímé financování. Zároveň podle srovnávacího výzkumu Media System, Public Knowledge and Democracy (Curran a kol., 2009), veřejnoprávní systémy dodávají občanům výrazně vyšší úroveň politických informací a zmenšují znalostní propast mezi vzdělanějšími a méně vzdělanými vrstvami než čistě tržní model, jako je ten v USA.

Plánovaný rozpočet pro příští rok, ze kterého se nadále budou odvíjet valorizace pro roky další, se vrací na úroveň z roku 2008. Pro srovnání – v roce 2008 byla průměrná měsíční hrubá mzda v ČR 23 542 Kč, dnes je na úrovni 51 966 Kč (zdroj ČSÚ), celková inflace za stejné období přesáhla 80 %. Takto výrazné zkrácení rozpočtu se nevyhnutelně projeví na kvalitě a rozsahu tvorby obou médií.

Proč jako studenti přírodních věd a medicíny stojíme za médii

Díky tomu, že veřejnoprávní média nejsou ekonomicky závislá na boji o pozornost diváka tak, jako jsou ta komerční nebo algoritmy sociálních sítí, mohou si dovolit jít v oblasti odborného vysílání více do hloubky a věnovat se i menšinovým či složitějším tématům. Tím přispívají ke vzdělanosti a informační odolnosti společnosti. Dovolíme si tvrdit, a snad by s námi souhlasila velká část akademiků našich fakult, že pokrytí vědy v České televizi i v Českém rozhlase, je v současnosti na velmi dobré úrovni i v mezinárodním srovnání. Obáváme se, že právě tento segment vysílání by byl při sníženém financování, které zákon navrhuje, výrazně omezen. To považujeme za nepřípustné.