Aby nás chřipka neskolila

Myxovirus influenzae, nejčastější původce chřipky, miluje zimní suchý a chladný vzduch. Ten mu na rozdíl od letního vlhkého a teplého umožňuje šířit se až na osmkrát větší vzdálenost. Když se pak zachytí na nosní nebo krční sliznici, chladno mu poskytne další výhodu – způsobí, že imunitní reakce bude na ní mnohem slabší, než by byla v létě. Proto viry v zimě snadněji překonají tuto první linii obrany a z nosu si razí cestu do horních cest dýchacích a do těla.

Tam se na ně okamžitě vrhá druhá obranná linie, vrozená nespecifická imunita. Ta však dokáže rozeznávat pouze omezený počet virů, takže obzvlášť při jejich větší náloži jejich likvidaci nemusí zvládat. Na pomoc jí proto přichází pomalejší imunita adaptivní. Jednu její část tvoří T-lymfocyty, ničící virem infikované buňky. Jenže na podzim a v zimě je méně sluníčka, takže tělo nemá dost vitaminu D, který je pro T-lymfocyty něco jako startér. Tento handicap vtahuje do hry ještě B-lymfocyty, vytvářející protilátky ničící virus v tělních tekutinách. Po zdolání infekce si adaptivní imunita útočníka zapamatuje a při jeho další návštěvě ho zlikviduje mnohem rychleji.

Důvod, proč imunita při likvidaci chřipkového viru musí aktivovat celý rezervoár svých zbraní, nebývá jen zimní chlad a málo déčka. Pozvánkou pro virus, aby napadal naše buňky a využíval jejich DNA pro své množení, je chronický stres, který dokáže snížit imunitní reakci až o 40 %. Dokáží-li chřipkové viry při kličkování obranyschopností lstivě využívat děr v našich obranných liniích, pak je namístě rekapitulace zbraňového arzenálu, jímž lze obranu zpevnit.

Vakcína může být základ

První, co se nabízí, je výstavba nejúčinnějšího valu – protilátek. Virus dokáže obcházet i ten, neboť každoročně mutuje, takže protilátky z loňské chřipky nám s letošní nepomohou. Pomůže vakcína, která je syntetizovaná tak, aby se letošní mutaci co nejvíce přiblížila. Po její aplikaci se protilátky vytvoří zhruba do dvou týdnů a zůstanou v těle minimálně půl roku. Bližší informace o vakcíně a letošní chřipkové sezóně přinášejí stránky Ministerstva zdravotnictví ČR.

Kdo z očkování profituje nejvíc, jsou senioři s chronickými nemocemi, jejichž imunitní systém stárne. Také oni během každoroční chřipkové epidemie mohou onemocnět, mají však reálnou šanci, že se nákaza u nich odbude běžným nachlazením s rýmou, pokašláváním a škrábáním v krku. Po vyléčení je nic neomezí v jejich aktivitách, vycházkách, zahradničení nebo vnoučatech.

Neočkovaný polymorbidní senior má jinou reálnou šanci. Mnohem snáze dostane chřipku se vším, co k ní patří – horečkami, zimnicí, dráždivým kašlem, únavou, bolestmi hlavy a svalů. Takový průběh může zhoršit jeho diabetes, srdečně-cévní a ledvinné obtíže či chronickou obstrukční plicní chorobu a s nimi pak i běžné životní možnosti. Vystavuje se také nebezpečí tzv. superinfekce, kdy na virem silně oslabené tkáně nasedne bakterie, vyvolá například zápal plic a ve výsledku dojde k poškození myokardu či jiného orgánu.

Pro seniory nad 65 let proto očkování proti chřipce VZP plně hradí. Mladším chronikům a dalším rizikovým skupinám hradí vakcínu do ekonomicky nejméně náročné varianty. A protože tato vakcinace je vhodná pro každého, poskytuje na ni VZP pro své klienty finanční příspěvek z fondu prevence.

Aby to po covidu chřipka neměla jednodušší

Chřipková vakcína posiluje proti jedné, navíc sezónně proměnlivé nemoci, nedokáže však ovlivnit celek imunity. A že silná imunita rovná se zdraví, není přehánění. Pokud jde o chřipku, celková kondice naší obranyschopnosti rozhoduje o tom, zda virus do těla vůbec pronikne. Rozhoduje také o tom, jak intenzivní bude průběh onemocnění a jak rychle se z něj člověk zotaví.

Imunitní kondice není otázka jednoho zásahu, ale permanentního udržování. Na významu mu silně přidala epidemie covid-19. Ta mnoha postiženým imunitu jedním slovem rozhodila, sice v různé míře, ale mnohdy dlouhodobě. Tzv. postcovidový syndrom zahrnuje například funkční vyčerpání T-lymfocytů, poruchu paměti B-lymfocytů a protilátkové odpovědi, vznik autoprotilátek a reaktivaci latentních herpetických virů. Dopadem syndromu je snížená antiinfekční imunita včetně obrany proti chřipce.

Dobrá zpráva je, že navracet obranyschopnosti rovnováhu a posilovat její výkonnost je možné. Není to však věc léků, ale životního stylu a některých přirozených látek. Pouhých 20 minut svižné chůze denně zlepšuje aktivaci a cirkulaci imunitních buněk. Kvalitní spánek se stará o jejich obnovu a opravy. Strava prostá umělých konzervantů je vynikající pomocník, neboť chemikálie ničí v těle rychle se množící buňky, k nimž ty imunitní patří.

Přirozené látky ve stravě nebo potravinových doplňcích zaslouží samostatnou zmínku. O vitaminu D byla řeč, je tu však ještě vitamin C. Obecně je to mocný posilovač biochemických reakcí. A pokud jde o obranyschopnost, žádná z jejích reakcí se bez něj neobejde, je podmínkou adekvátní funkce všech jejích složek. Navíc funguje jako modulátor, kdy brání nadměrné aktivaci imunity, jež vede k rozvoji autoimunit a alergií.

S takto strategicky promyšlenou a rozloženou pozorností vůči vlastnímu zdraví není důvod se nadcházející zimy obávat.