Arnika slaví čtvrt století. Za 25 let pomohla proměnit ochranu životního prostředí v Česku i ve světě

Česká nevládní organizace Arnika letos slaví 25 let od svého založení. Za tu dobu prosadila zásadní změny v boji s toxickými látkami, v ochraně přírody i v zapojení veřejnosti do rozhodování o životním prostředí. Výročí oslaví 10. října v pražském Kampusu Hybernská.

Arnika vznikla v září 2001, když se skupina environmentálních odborníků a aktivistů oddělila od sdružení Děti Země s vizí propojit vědeckou expertízu s občanskou angažovaností. Za čtvrt století se z ní stala jedna z nejvýznamnějších nevládních organizací v Česku, která působí ve třech stěžejních oblastech: ochrana přírody a krajiny, toxické látky a odpady a zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů.

Organizace stála například u zrodu Integrovaného registru znečišťování (IRZ), který od roku 2004 umožňuje veřejnosti sledovat emise průmyslových podniků. V roce 2015 pak Arnika spustila portál Znečišťovatelé pod lupou, který data z registru zpřístupňuje srozumitelnou formou a každoročně zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů. Tlak veřejných žebříčků pomohl prokazatelnému snížení škodlivých emisí u několika závodů a pomohl téma dostat do veřejné diskuze.

Na mezinárodní úrovni přispěla Arnika k prosazení zákazu dechloranu plus v rámci Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Dlouhodobě upozorňuje na kontaminaci potravin dioxiny – její studie vajec z okolí průmyslových zdrojů patří k průlomovým výzkumům v této oblasti. V posledních letech se organizace intenzivně věnuje problematice per- a polychlorovaných látek (PFAS), takzvaných věčných chemikálií, a prosazuje jejich přísnější regulaci v Česku i na úrovni Evropské unie.

Stromy, řeky a krajina

Program ochrany přírody dal vzniknout populární anketě Alej roku, která letos slaví 16. ročník. Ta vyrostla z protestní kampaně Zachraňme stromy. Tu Arnika spustila v reakci na tehdejší zákon o pozemních komunikacích, který správcům silnic umožňoval kácet stromy bez povolení – mezi lety 2000 a 2009 tak od českých silnic zmizelo na sto tisíc stromů. Petici za záchranu alejí podepsalo přes 30 tisíc lidí a Arnika nakonec prosadila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která tuto výjimku zrušila. Z boje za záchranu stromořadí se pak v roce 2011 zrodila anketa Alej roku – symbol občanského zájmu o stromy v české krajině. 

Arnika také stála za zařazením úseku Labe od ústí Ohře po Děčín do evropské soustavy chráněných území Natura 2000 a prosadila rozšíření této soustavy o Louky u Přelouče. V ochraně řek se Arnika dlouhodobě zasazuje proti zbytečným vodním stavbám, včetně kontroverzního Vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe a plánovaného jezu u Děčína. V regionu Poodří organizace vysázela stovky stromů a pomáhá obnovovat říční krajinu.

Hlas občanů v rozhodování o životním prostředí

Centrum pro podporu občanů, další klíčový pilíř Arniky, pomáhá lidem zapojit se do rozhodování o jejich okolí. Ekoporadna organizace zodpověděla za dobu své existence tisíce dotazů veřejnosti. Arnika opakovaně bránila právo občanů účastnit se stavebních řízení – v roce 2012 se s peticí „Nenechme se vybagrovat“, podpořenou více než 3 500 podpisy, postavila proti omezování těchto práv. V roce 2022 pak vytvořila koalici 80 spolků proti další novele stavebního zákona ohrožující účast veřejnosti. V Praze Arnika systematicky sleduje proměny územního plánu a upozorňuje na rizika Metropolitního plánu pro kvalitu života ve městě.

Od Arménie po Thajsko 

Arnika své zkušenosti úspěšně přenáší i za české hranice. V Moldavsku pomohla vysadit téměř 30 tisíc stromů, na Ukrajině se podílela na vybudování sítě stovek monitorovacích stanic EcoCity, které měří kvalitu ovzduší ve válkou zasažené zemi. Na Kavkaze pomohla vybudovat síť stovky stanic sledujících kvalitu ovzduší. Organizace působí také v Bosně a Hercegovině, Arménii, Kazachstánu, Thajsku či Indonésii, kde pomáhá místním komunitám s řešením environmentálních problémů a přenosem osvědčených postupů z Česka. V důsledku drastických škrtů v rozpočtu zahraniční rozvojové spolupráce, které prosadilo současné vedení ministerstva zahraničních věcí, však musela Arnika část svých zahraničních programů utlumit nebo přerušit. Česká diplomacie tím přichází o účinný nástroj, který jí po dvě desetiletí pomáhal budovat důvěru a vliv v zemích, kam stát sám nedosáhne. 

Oslava v Kampusu Hybernská

Čtvrtstoletí své existence oslaví Arnika 10. října v Kampusu Hybernská v Praze. Od 14 hodin nabídne pestrý program – od přednášky architektky Anny Vinklárkové o budoucnosti Prahy přes háčkovací workshop z recyklovaných materiálů a turbo pubkvíz o historii Arniky až po panelovou diskusi „25 let na environmentální scéně“ s osobnostmi ekologického hnutí. 

Večer zakončí koncert indie a synth popové kapely Něco Něco. Podrobnosti o programu najdou zájemci na webu Arniky. Vstup je dobrovolné.

Pro více informací kontaktujte tiskového mluvčího Arniky Luboše Pavloviče, [email protected], +420 606 727 942. 

Akce je realizována v rámci projektu Občanské vzdělávání - základ udržitelnosti, který je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím OP JAK.

Akci finančně podpořilo hl. m. Praha. 

https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/arnika-slavi-ctvrt-stoleti-za-25-let-pomohla-promenit-ochranu-zivotniho-prostredi-v-cesku-i-ve-svete