Ministr školství Robert Plaga v jednom ze zveřejněných videí na sociálních sítích avizoval, že bude usilovat o prodloužení povinného předškolního vzdělávání na dva roky. Do mateřských škol by tedy povinně chodily děti již od čtyř let. Opatření je zaměřené především na děti ze sociálně slabších rodin, u kterých má zvýšit jejich připravenost na povinnou školní docházku. Podrobnosti k návrhu ministr Plaga zveřejní v září.
„Tento krok v EDUinu vítáme, povede ke zvýšení prestiže mateřských škol i předškolního vzdělávání obecně. Kvalitní předškolní výuka prokazatelně zvyšuje šance na následné dosažení vyššího vzdělání a napomáhá zejména znevýhodněným skupinám dětí, což dokládá i řada rozsáhlých a dlouhodobých zahraničních výzkumů,“ hodnotí tento krok Jan Vöröš Mušuta, programový ředitel EDUinu (často je např. citován americký výzkum tzv. Perry Preschool Project, který začal již v roce 1962).
Dva roky povinného předškolního vzdělávání jsou přínosné. O to více je však třeba dbát na jeho kvalitu
Eduin vítá plán prodloužení povinného předškolního vzdělávání na dva roky, který by měl zvýšit prestiž a efektivitu předškolní výchovy a podpořit zvláště děti ze sociálně slabších rodin. Zároveň upozorňuje na nutnost zajištění kvality a citlivého nastavení podmínek pro individuální vzdělávání, aby prohloubení docházky skutečně vedlo k zapojení dětí ze znevýhodněných skupin a nebylo zneužíváno. Důraz je kladen na potřebu lepších dat o kvalitě, koordinaci s zdravotnickými a sociálními službami a na financování mateřských škol, včetně doplnění výpadků příjmů rodičů.
EDUin vítá návrh ministra Plagy prodloužit povinné předškolní vzdělávání na dobu dvou let. Upozorňuje však zároveň na to, že tento krok zvýší význam předškolního vzdělávání a tedy potřebu jeho opravdové kvality. Zmiňuje i potřebnost citlivého nastavení podmínek pro možnosti individuálního vzdělávání v předškolním věku.
Analýzy nákladů a přínosů podobných intervencí v dětství ukazují, že investice do vzdělávání a péče v raném dětství jsou těmi zdaleka nejefektivnějšími.
Tato změna navíc podle Mušuty nebude znamenat žádný výrazný skok v celkovém počtu dětí docházejících do mateřských škol, protože devět z deseti čtyřletých dětí už dnes do mateřské školy chodí. Analýzy nákladů a přínosů podobných intervencí v dětství ukazují, že investice do vzdělávání a péče v raném dětství jsou těmi zdaleka nejefektivnějšími (viz např. Heckmanova křivka návratnosti investic do lidského kapitálu – ČŠI, s. 29). Možnost umístění dětí do předškolního vzdělávání zároveň pomáhá podpořit návrat matek na trh práce.
Sledujme kvalitu, citlivě nastavme podmínky individuálního vzdělávání
V souvislosti s tímto krokem je však třeba zvážit a vhodně ošetřit několik možných problémů. Zásadní bude zajistit dostatečnou kvalitu a přínosnost předškolního vzdělávání. „O kvalitě českých mateřských škol dnes nemáme dostatek potřebných dat. Jediným nástrojem, ze kterého mateřské školy získávají zpětnou vazbu o své činnosti, jsou hodnocení České školní inspekce,“ doplňuje Mušuta. Dále podle něj bude třeba ve spolupráci s oblastmi zdravotnických a sociálních služeb velmi dobře vyvážit to, aby prodloužení povinné předškolní docházky opravdu vedlo ke zvýšenému zapojení dětí ze sociálně slabších rodin. Mělo by být úzce propojeno s cílenou podporou do míst, kde dochází k vysoké absenci těchto dětí. Zahraniční výzkumy ukázaly, že delší předškolní vzdělávání je nejpřínosnější v případech, kdy je provázáno s další podporou potřebných rodin (nízkoprahová centra, rozvoj rodičovských kompetencí).
„O kvalitě českých mateřských škol dnes nemáme dostatek potřebných dat. Jediným nástrojem, ze kterého mateřské školy získávají zpětnou vazbu o své činnosti, jsou hodnocení České školní inspekce.“
„Podmínky pro poskytování individuálního vzdělávání dětí v předškolním věku zase budou muset být velmi citlivě nastaveny tak, aby byly dostupné pro rodiny, které využívají dobu s dětmi před povinnou školní docházkou podnětně a rozvojově, a nebudou chtít, aby jejich dítě docházelo do MŠ. Zároveň by nemělo být možné jej zneužívat rodinami, u kterých docházka dítěte do předškolního vzdělávání může mít velký smysl,“ doplňuje Mušuta.
Další oblastí, kterou bude muset návrh řešit, je i financování mateřských škol. Část z nich dnes v rozpočtech počítá s úhradami od rodičů za docházku dětí, které nejsou v povinném předškolním ročníku. Tyto příjmy mateřským školám klesnou a bude třeba jim je dorovnat.
Další odkazy
- ČŠI: Publikace české školství v mapách II, která mimo jiné přibližuje i rozložení účasti dětí na předškolním vzdělávání v jednotlivých regionech ČR (str. 64)
- Zpráva OECD: Český vzdělávací systém trápí silné nerovnosti, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost (březen 2025) – zpráva OECD mimo jiné navrhuje i posílit participaci dětí z nepodnětného prostředí v předškolním vzdělávání
https://www.eduin.cz/clanky/tz-eduin-predskolni-vzdelavani-dva-roky