Jarní jednání CYRIS propojilo výzkum a vývoj s jeho praktickým využitím napříč organizacemi
Dne 28. května 2026 se v Praze, v prostorách mateřské společnosti KKCG, konalo jarní jednání CYRIS, které uspořádalo Oddělení vědy, výzkumu a inovací NÚKIB ve spolupráci se společností Aricoma a propojilo výzkum a vývoj s jeho praktickým využitím napříč organizacemi. Program ukázal praktické výstupy v oblasti výzkumu, například roli aplikačního garanta, platformu INJECT pro tvorbu tréninkových scénářů a nástroj PENTEREP pro monitoring a správu síťového provozu. Diskutován byl vliv umělé inteligence na kybernetickou bezpečnost a její potenciální rizika, spolu s důrazem na význam zapojení organizací do výzkumných projektů a možnosti jejich financování. Jednání uzavřel Maroš Barabas a vyzval zájemce k registraci do CYRIS a odběru newsletteru Aktuality; oznámeno bylo také další setkání 12. listopadu 2026 v Brně ve spolupráci s Progress Flowmon.
Dne 28. května 2026 se uskutečnilo jednání skupiny kyberbezpečnostního výzkumu a inovací CYRIS organizované Oddělením vědy, výzkumu a inovací NÚKIB ve spolupráci se společností Aricoma. Hlavním tématem byla podstata výzkumu a vývoje a využití jeho výsledků ve všech typech organizací. Akce proběhla v prostorách mateřské společnosti KKCG v Praze.
Úvodní část programu otevřela Nikola Chvátalová z NÚKIB, která seznámila účastníky s aktuálním děním v Národním koordinačním centru a představila možnosti registrace do evropské Komunity. Marcela Kazdová z Policejního prezidia ČR navázala příspěvkem o roli aplikačního garanta ve výzkumu a vývoji a ilustrovala ji na konkrétních příkladech z národních i evropských projektů.
Další část programu se soustředila na praktické výstupy výzkumu. Jan Vykopal z Masarykovy univerzity představil platformu INJECT pro tvorbu individuálních tréninkových scénářů dle potřeb organizací. Zástupci NÚKIB Irena Adler Pavelková a Tomáš Malec následně přiblížili roli aplikačního garanta z pohledu státní správy a sdíleli zkušenosti s efektivní i méně efektivní spoluprací na výzkumných projektech. Projekt PENTEREP představil Willi Lazarov z VUT v Brně jako nástroj pro monitoring a management síťového provozu vhodný pro střední i větší organizace.
Vliv výzkumu v oblasti umělé inteligence na kybernetickou bezpečnost a jeho potenciální rizika prezentoval Roman Mikita ze společnosti Aricoma, který zdůraznil nutnost systematického přístupu k jejímu zavádění.
Program doplnila panelová diskuse zaměřená na význam zapojení organizací do výzkumných projektů, možnosti jejich financování a přínosy pro kyberbezpečnostní ekosystém. Diskusi moderoval Maroš Barabas ze společnosti Aricoma, diskutovali Lenka Švejcarová (TC Praha), Matouš Vamberský (Raiffeisenbank) a Lukáš Malina (VUT v Brně).
Navazující blok byl věnován strategickému významu výzkumu a vývoje. Kaspars Sukurs z Ministerstva obrany Lotyšské republiky a Guna Soloveja ze společnosti TET zdůraznili jeho přínos pro rozvoj kybernetické a informační bezpečnosti i pro budování mezinárodních partnerství. Na problematiku navázal Karel Kohout ze společnosti Accenture, který přiblížil dopady systematického zapojení výzkumu do fungování velkých organizací.
Jednání uzavřel Maroš Barabas ze společnosti Aricoma, který zdůraznil, že výzkum a vývoj představují nedílnou součást funkčního kyberbezpečnostního ekosystému.
Zájemci o aktuální informace o dění ve výzkumu a vývoji v kybernetické a informační bezpečnosti se mohou registrovat k členství v CYRIS a k odběru newsletteru Aktuality.
Další jednání proběhne 12. listopadu 2026 v Brně ve spolupráci se společností Progress Flowmon.