Munzar Luděk

O herectví se začal zajímat až na střední škole. Vystudoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové a teprve pak dal přednost herectví, jako své životní náplni. Po vystudování DAMU dostal své první angažmá v Mladé Boleslavi. Jeho talent zazářil a již po první sezóně mu bylo nabídnuto místo na naší první scéně. V Národním divadle pak ztvárnil romantické hrdiny plné revolty z nichž se vypracoval do charakterních až psychologických postav. Zlatá kaplička se mu stala osudnou, neboť tam v roce 1965 poznal svou lásku – životní partnerku Janu Hlaváčovou. S první ženou se rozvedl poté, co emigrovala i s jejich dcerou Johankou do Německa, z čehož se Luděk Munzar těžce vzpamatovával. S manželkou Janou Hlaváčovou patřil mezi nejvýraznější osobnosti českého herectví. Adoptoval její dceru Terezku, která svého tatínka ztratila, když jí byly tři roky. Spolu měli dceru Barboru, která se vydala v jejich hereckých stopách.

Luděk Munzar neměl nouzi o role kladné – Švanda dudák, o role záporné, ale nejvíce vytvořil postav rozpolcených, plných vnitřních rozbrojů a kolísání. Na televizních obrazovkách se objevil nejprve jako hlasatel. Později hrál role spíše malé a výrazněji se prosadil až v šedesátých letech. Nezapomenutelný je v postavě německého zběha v Kachyňově Kočáru do Vídně, nebo v roli německého burše v seriálu Sňatky z rozumu a Zlá krev. Mnoho lidí si při vyslovení hercova jména jistě připomene Jakuba Cirkla v seriálu Synové a dcery Jakuba skláře.

Po revoluci v roce 1990 došlo v Národním divadle k výměně vedení, s jehož názory na poslání a celospolečenskou funkci Národního divadla Luděk Munzar, ani jeho žena Jana Hlaváčová nesouhlasili. Rozhodli se proto po více než třech desetiletích odejít a raději jezdit po zájezdech s pořadem nazvaným S vůní šminek a benzínu, s nímž měli velký úspěch.

V tomto představení se vlastně Luděk Munzar vyznal i ze svých dalších dvou lásek – létání a automobilismus. Tomu druhému se věnoval i závodně. Ale tím výčet jeho aktivit nekončí. Stal se divadelním režisérem, napsal dvě knihy, v roce 2011 mu byla udělena cena Thálie za celoživotní mistrovství a v neposlední řadě byl aktivním milovníkem hudby. Hrával na housle a troubil na fanfárku. Dokonce byl v mládí na jednom z poválečných sokolských sletů krajským trubačem. V důchodu se však hudbě věnoval spíše jako posluchač.

Poslední kapitola v knize života nezapomenutelného, charismatického herce má datum 26. ledna 2019, kdy Luděk Munzar navždy odešel ve věku nedožitých 86 let. Jeho popel byl rozptýlen v sobotu 11. května 2019 při veřejném obřadu na rozptylové louce zbraslavského hřbitova na vrchu Havlín.