GNODALIUS, Petrus et al. Der Beürisch vnd protestierende Krieg

Luther se ocitl v nezáviděníhodné pozici. Ačkoliv byl katalyzátorem změn, násilné nepokoje a radikalismus pod vedením Thomase Müntzera ostře odsoudil. Ve svých textech, jako je leták z roku 1525 (tedy Nabádání k míru na základě 12 článků rolníků ve Švábsku), označil vzbouřence za „vražedné duchy“ (doslova Mordgeister) a vyzval vrchnost k nekompromisnímu potlačení revolty, kterou vnímal jako dílo ďáblovo. Zatímco Luther psal teologická napomenutí, krev tekla proudem.

Samotný leták se dochoval v Česku jen ve čtyřech výtiscích. Jeho přepis je součástí i dnes představované publikace. Její ústřední částí je kronika Petra Gnodalia, právníka a sekretáře vévody Antonína Lotrinského. Gnodalius ve svém díle (vydaném roku 1573) detailně popisuje tažení proti sedlákům. Povstání interpretuje jako „náhlou vzpouru lidu“ ( ) ohrožující základy křesťanské civilizace. V dobovém kontextu nešlo o hrozbu jedinou; jen rok po potlačení hlavních selských bouří otřáslo střední Evropou osmanské tažení do Uher a tragická bitva u Moháče (1526). Pro Luthera i jeho současníky byl postup tureckých vojsk, stejně jako radikalismus vzbouřených sedláků, vnímán jako apokalyptická „Boží metla“ trestající rozdělené křesťanstvo. Paradoxně svým bojem za očistu katolické církve a vystupováním proti prodeji odpustků se stal Luther nevědomky sultánovým spojencem, neboť právě z prodeje odpustků byly financovány posádky křesťanských pevností na hranicích s osmanskou říší. Gnodalius čtenářům nabízí syrový vojensko-politický pohled na celý konflikt. Lutherovo učení chápe jako katalyzátor, který si sedláci vyložili po svém, což vedlo k tragickému krveprolití.

Exemplář Gnodaliova díla uložený v Knihovně VHÚ Praha je výjimečný i svou proveniencí. Podle vlastnických poznámek na přídeští patřil v roce 1879 Františku hraběti Folliotu de Crenneville (1815–1888), rakouskému polnímu zbrojmistrovi a nejvyššímu komořímu císaře Františka Josefa I. Osudy této knihy se dle všeho podobaly osudu tisku J. G. W. Ruesse Wahrhaffte und Gründliche Relation. Razítko „St. Quentin“ na titulním listu dokládá, že kniha byla později darována Folliotovu příteli, generálovi jezdectva Karlu hraběti von Bigot de Saint-Quentin a stala se součástí knihovny na zámku Kvasice. Ta pak přešla do sbírky hrabat Thun-Hohensteinů v Děčíně a byla za první republiky zakoupena pro tehdejší Památník odboje, čímž doputovala do dnešních fondů VHÚ.

Tento vzácný konvolut spojuje hned několik rovin: teologický zápas Martina Luthera, krvavou realitu selských válek popsanou Gnodaliem a sběratelskou vášeň vysoké rakouské aristokracie 19. století.

Citace:

GNODALIUS, Petrus; HORTENSIUS, Lambertus; LUTHER, Martin; EBERLIN VON GÜNZBURG, Johann a BRENZ, Johannes. . [Basel]: [s.n.], [1573]. Dostupné z: https://books.google.cz/books?vid=NKP:1002394741&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false

Renáta Modráková