„Byla zastaralá, je to jenom první krok k modernizaci,“ říká Michal Černý k aktualizaci pravidel schvalování učebnic

Toto zadání přišlo ještě od kabinetu bývalého ministra školství Mikuláše Beka? 

Nevím, zda přišlo přímo od pana ministra, ale přišlo v té době. Již na konci roku 2024 byl připravený relativně podrobně rozepsaný postup, který obsahoval elektronický reputační systém, změnu principu doložek i standard kvality učebnic. Ale přišlo rozhodnutí, že se to teď dělat nebude. Současné sdělení je tedy potřeba vnímat jako přechodný stav do doby, než bude připravený standard a než se rozhodne o reputačním systému.

Několikrát jste zmínil reputační systém, co by znamenal?

Jednalo by se o digitální portál, kde by byly dostupné informace o učebnicích s doložkou včetně výsledků posudků – podobně jako recenze na e-shopu. Počítalo se i s tím, že by nakladatelé v rámci tohoto systému své učebnice sebehodnotili. Vedle toho je ale rozhodně potřeba také objektivní hodnocení, například nějaké oficiální potvrzení, že je jejich sebehodnocení správné. 

Ze strany NPI jsem však slyšela i skeptické hlasy vůči zveřejňování posudků. 

To je možné, nicméně NPI nám přímo navrhoval, že tento portál vytvoří, a ředitel Ivo Jupa hovořil o tom, že už na tom i dokonce pracují. Takový portál nemusí nutně znamenat vysloveně zveřejnění posudků, já si spíš představuji, že by tam byla vyznačena míra naplnění určitých konkrétních kritérií podle zmíněného standardu kvality. Podobně jako u vysvědčení pro kriteriální hodnocení žáků. Nedokážu říct přesně, kdy se to stane, kapacity se teď zaměřují jinam. Letos to pravděpodobně nebude. Ale v roce 2027 je podle mě vysoce pravděpodobné, že ano, pokud myšlenka dostane zelenou. 

Analýza EDUinu týkající se učebnic tuto digitalizaci a zpřístupnění posudků rovněž doporučuje. Zároveň ale upozorňuje například na fakt, že přímá komunikace mezi recenzenty a nakladateli není nikde kodifikovaně zakázána ani sankcionována. Plánujete toto nějak ošetřit? Ošetřuje to nové sdělení?

Veškerá komunikace by měla probíhat přes NPI, ale jestli to lze vymáhat a jak, to je jiná otázka. Přijde mi, že to může být spíše ku prospěchu, když si jako recenzent nejsem jistý a zeptám se autora, jak něco myslel, on mi to může vysvětlit. Nedokážu teď říct, jestli je to dobrý nápad, že by spolu neměli komunikovat, či nikoliv, ale rozhodně to nikdy v žádné verzi sdělení ošetřeno nebylo. Přece autoři a nakladatelé učebnic nejsou zrovna skupinou, kterou bychom měli a priori podezírat z nějakých nekalých praktik.

Plánujete nyní či v dohledné době pracovat i na standardech kvality? Budou rovněž vznikat interně, nebo se k nim budou moci vyjadřovat i další aktéři?

Se standardy kvality určitě počítáme. Ve chvíli, kdy budou zpracovány, sdělení k doložkovému řízení se v souladu s nimi přepíše. Standardy samy o sobě by doložkový proces nijak zásadně měnit neměly – v podstatě by šlo jen o to, že by se jako závazná součást posudku přidala další kritéria. Vznikne pracovní skupina, do které přizveme akademiky, nakladatele, vysoké školy a další organizace ve vzdělávání. Tato skupina už byla vlastně na spadnutí, avšak v kontextu dalšího dění otázka učebnic spadla trošku na vedlejší kolej.

Nakladatelé se mohou vyjadřovat k celému procesu doložkování, mají na to právo. Stejně tak standard kvalitní učebnice je něco víc, než jenom že je v souladu s RVP, s legislativou České republiky a dalšími mezinárodními strategiemi, ke kterým jsme se přihlásili. Musí něco vypovídat i o kvalitě po didaktické stránce. Rozhodně to není něco, co bychom měli hotové za dva dny, má to určitý proces vzniku. Nemůžeme vytvořit něco, co by proces tvorby učebnic rigidně svazovalo.

Kdy tato pracovní skupina vznikne? 

Stejně jako u reputačního systému by k tomu mělo dojít v příštím roce. Nyní jsou kapacity zaměřeny zejména na revizi RVP. Vznikají výukové materiály v rámci IPs Kurikulum, což jsou mimo jiné i sady vzdělávacích materiálů navázané na RVP. Dále probíhá pilotáž a dokončují se modelové ŠVP. Kvalitní modelové ŠVP jsou za mě v tuto chvíli ta absolutně nejdůležitější věc v implementaci revize. Učebnice mají určitě svůj význam, ale tohle je nyní ještě víc v popředí.

Jak vy osobně vnímáte roli učebnic v kontextu implementace revize RVP?

Učebnice jsou důležité, ačkoliv pořád existují lidé, kteří tvrdí opak, i když je jich čím dál tím méně.  Vzpomínám, jak v roce 2004, když vzniklo první RVP, veřejně vystupovali učitelé prohlašující: „Hurá, už nebudeme muset používat učebnice, jsme od nich osvobozeni.“ Současná generace učitelů to v sobě ještě částečně pořád má. Ale učebnice by nikdo nepsal, kdyby po nich nebyla poptávka. Existují všude na světě.

Co mi ale vadí víc: v našem pedagogickém rybníčku někteří stále věří, že pokud si učitelé nepropotí tričko a půlka z nich nevyhoří při psaní školního vzdělávacího programu slovo od slova, tak škola nebude kvalitně učit. To je absurdní. Nestačí, že jim nařídíme psát ŠVP a tím zajistíme spolupráci a kvalitu výuky ve škole – když jim to nařídíme a nedáme jim k tomu žádnou pomůcku, jako jsou modelové ŠVP, tak dosáhneme například toho, že jim ŠVP napíše umělá inteligence a k žádné spolupráci stejně nedojde. Dejme jim co nejvíc pomůcek a co největší podporu v tom, aby se sešli, modelová ŠVP si prošli a diskutovali nad nimi o tom, co je pro ně nejdůležitější a co od ŠVP potřebují, ale nenuťme je tvořit osnovy, pokud sami nechtějí.