Zájem o absolventy pivovarských škol je vysoký. Pivovarům chybí zaměstnanci v technických oborech
Z průzkumů mezi osmi středními školami a 15 pivovary vyplývá, že absolventi pivovarnických oborů nacházejí v tuzemských pivovarech velmi dobré uplatnění, ale firmy trpí nedostatkem zájemců zejména na technických pozicích a u sládků. Ročně do práce vstupuje zhruba 100 nových absolventů a pivovary poptávají techniky, mechaniky, údržbáře, operátory provozu i specialisty na systémy a IT, stejně jako sládky a další profese. Zájem o studium pivovarnictví zůstává stabilní, roste podíl žen a některé školy uvádějí kolem 130 nových studentů na střední školy a desítky na vysoké; přibližně 70 % absolventů pokračuje na vysoké školy a většina zůstává v oboru. Školy a pivovary intenzivně spolupracují na praktické výuce a adaptaci na moderní technologie a automatizaci, přesto zůstává nízké povědomí o pivovarnictví jako studijním oboru.
Absolventi pivovarských oborů středních a vysokých škol nacházejí velmi dobré uplatnění v tuzemských pivovarech. Ty přesto upozorňují na nedostatek zájemců především na technických pracovních pozicích. Zájem o studium pivovarnictví je přitom v posledních letech stabilní, přibývá žen. Vyplývá to z průzkumů, které mezi vzdělávacími institucemi a samotnými pivovary provedl Český svaz pivovarů a sladoven1.
Tuzemské pivovary zaměstnávají zhruba 6 000 lidí na plný úvazek, přičemž klíčoví jsou pro ně absolventi oborů souvisejících přímo s pivovarnictvím. Na pracovní trh jich každoročně přibude zhruba stovka a pravidelně nacházejí velmi dobré uplatnění. Přesto mají pivovary problém obsazovat pracovní místa v konkrétních profesních oborech. Na trhu chybí sládci a nejvýrazněji se podniky potýkají s nedostatkem zaměstnanců na technických pozicích, jako jsou technologové, mechanici, údržbáři nebo operátoři provozu. Na tom se shodují jak pivovary, tak zástupci škol.
„Pivovarnictví přirozeně propojuje řemeslnou tradici a zkušenost s nejmodernějšími technologickými postupy a poznatky. Na jedné straně tak vidíme odborníky na potravinářství, kteří na českých školách získávají kvalitní průpravu a nacházejí výborné uplatnění v praxi. Na té druhé ale kvůli vysoké míře automatizace a technické vyspělosti výroby pivovary potřebují kvalitní techniky a mechaniky. A ti na trhu obecně chybí,“ upozorňuje Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
Na nedostatek nebo vážný nedostatek technologů a operátorů výroby upozorňuje více než polovina pivovarů, údržbáři a mechanici chybí prakticky ve všech provozech. Zhruba polovina pivovarů také vnímá nedostatek pracovníků plnicích linek, vysoká poptávka je i po systémových a IT specialistech a sládcích. Naopak dobře obsazované jsou pozice v laboratořích, logistice, obchodních odděleních nebo komunikaci.
Pivovarské obory jako vstupenka do oboru a vyšší zájem žen
Zájemci o studium oborů souvisejících s vařením piva mohou v České republice podávat přihlášky na řadu škol nabízejících obory Výrobce potravin – Pivovarník/Sladovník nebo Technologie potravin se zaměřením na nápoje.
Z průzkumů vyplývá, že zájem o tyto obory je mezi mladými Čechy stabilní a v posledních deseti letech se zásadně nemění. V průměru každý rok přivítají střední školy v těchto oborech zhruba 130 nových studentů, na vysoké školy potom míří nižší desítky studentů. Některé školy hlásí rostoucí zájem žen, v průměru už dnes představují více než třetinu absolventů. Přibývá také zájemců, kteří absolvovali jiné středoškolské vzdělání a mění specializaci. Školy se ale domnívají, že povědomí o pivovarnictví jako o studijním oboru je nižší, než by si zasloužilo.
„České pivovarnictví a české pivo jsou u nás kulturním i společenským fenoménem. Paradoxně ale spousta studentů neví, že se může při výběru středního vzdělání poohlížet právě po vaření piva. Jde přitom o vzdělání, se kterým se skvěle uplatní u zaměstnavatelů, a to nejen ve velkých městech, ale napříč celou republikou. Na rozdíl od jiných oborů totiž není pivovarnictví tolik soustředěno do konkrétních regionů,“ připomíná Tomáš Slunečko.
„Vnímáme, že zhruba 70 % našich absolventů pokračuje na vysoké školy, kde svou specializaci dále prohlubují. Obecně pak vysoké procento absolventů úspěšně zůstává v oboru a mezi zaměstnavateli je o ně stabilně vysoký zájem. Největší výzvou je pro studenty náročnost předmětů,“ uvádí konkrétní příklad Václav Krámek, ředitel Střední průmyslové školy Podskalská.
Oblasti studia a praxe jsou v českém pivovarnictví pevně propojeny. Téměř všechny školy nabízejí studentům možnost praktické výuky přímo v pivovarech a do vyučování zapojují odborníky z praxe. Drtivá většina pivovarů na oplátku spolupracuje se vzdělávacími institucemi. Školy se také přizpůsobují současným trendům. Ve výuce se tak například nesoustředí jen na tradiční český ležák ale i na další pivní styly a zohledňují využití moderních technologií s automatizací a robotizací výroby.
„Pivovarnictví je velmi perspektivní obor. Potřebuje zkušené lidi, ale i mladé profesionály s dobrou průpravou. Ať už studenti zvolí přímo výrobu, nebo se rozhodnou pro studium v oblastech údržby, technologií nebo systémů, v pivovarech po nich bude vysoká poptávka,“ shrnuje Slunečko.
[1] Průzkumy probíhaly odděleně v říjnu a prosinci 2025. Zapojilo se do nich 8 středoškolských vzdělávacích institucí s obory zaměřenými na pivovarnickou výrobu a 15 členských pivovarů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPaS).
Český svaz pivovarů a sladoven
