Bezpečnost u škol v centru pozornosti. Moje vize nula se zaměří na dvě riziková místa v Libereckém kraji

Každý den vyrážejí děti v Libereckém kraji do školy a zpět domů místy, kde se jen pár kroků od školních dveří potkává jejich svět s rychle projíždějícími auty. Právě okolí škol patří k nejcitlivějším místům na silnicích a zároveň k těm, kde i drobná změna může výrazně zvýšit bezpečnost. I proto se letošní aktivity v kraji zaměřují právě na lokality, kde se děti pohybují denně a kde rodiče dlouhodobě pociťují obavy o jejich bezpečí.

Pozornost odborníků z projektu Moje vize nula a Týmu silniční bezpečnosti se nyní soustředí na dvě konkrétní místa v Libereckém kraji. Jedním z nich je obec Malá Skála, kde stojí komunitní základní a mateřská škola s přibližně 80 dětmi. „Škola se nachází v těsné blízkosti silnice třetí třídy, konkrétně v přímém přehledném úseku, který řidiče přirozeně svádí k vyšší rychlosti,“ popisuje místo Jan Čáp, koordinátor lokalit projektu Moje vize nula, a dodává: „Pro rodiče je znepokojivé, že v okolí školy chybí chodníky, přechody pro chodce i další stavební úpravy, které by zpomalily dopravu.“ Impuls ke změně vzešel právě od rodičů a vedení školy.

Druhou sledovanou lokalitou je Základní škola Masarykova v Raisově ulici v Tanvaldu. I tady se děti každý den pohybují v bezprostřední blízkosti silnice. Škola leží u komunikace, která je také rovná, přímá a navíc v prudkém klesání, což opět vytváří prostředí svádějící k rychlejší jízdě. V okolí školy chybí chodník a děti tak při příchodu i odchodu ze školy vstupují přímo do vozovky. Absence přechodů pro chodce i samotný charakter komunikace zvyšují riziko nebezpečných situací, které jsou pro rodiče i pedagogy dlouhodobě zdrojem obav. Podrobné zmapování rizik, jejich analýzu a hledání řešení inicioval starosta města na základě podnětů pedagogů.

„V obou případech se nyní práce soustředí na dopravní měření a následnou analýzu bezpečnostních rizik. Ta má ukázat, kde a proč dochází k nebezpečným situacím a co je potřeba změnit, aby se děti v okolí škol mohly pohybovat bezpečněji,“ upřesňuje Ondřej Rechner z Platformy VIZE 0, která stojí za projektem Moje vize nula. „Analýzu zpracuje specializovaný tým a její závěry poslouží jako podklad pro další kroky s cílem nejprve navrhnout jednoduchá a rychle realizovatelná opatření. Jedná se například o doplnění svislého a vodorovného dopravního značení,“ doplňuje ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák. Pokud se ale ukáže, že samotné značení nestačí, otevře se prostor pro rozsáhlejší úpravy – výstavbu chodníků, změny uspořádání komunikace nebo další prvky zklidnění dopravy.

Za těmito aktivitami stojí společně Liberecký kraj, projekt Moje vize nula a Tým silniční bezpečnosti, kteří v úzké spolupráci s obcemi a školami hledají cestu k bezpečnějšímu prostředí pro děti i jejich rodiče. Financování samotných analýz zajišťuje kraj. „Celá iniciativa stojí na spolupráci a partnerství, které se přirozeně přizpůsobuje konkrétním místům a jejich potřebám. Za změnami tak nestojí jedna instituce, ale společné úsilí,“ dodává náměstek hejtmana pro dopravu Daniel David.

Letošní aktivity v Libereckém kraji zároveň navazují na konkrétní kroky z minulého roku. Jedním z příkladů je obec Hamr na Jezeře, kde už loni proběhla dopravní analýza zaměřená na rychlost projíždějících vozidel. Výsledky ukázaly, že více než 40 % řidičů zde překračuje povolenou rychlost a přibližně 11,5 % z nich jede dokonce o více než 11 km/h rychleji, než je dovoleno. Právě tato data se stala impulzem pro další kroky. „Obec nyní připravuje projekty chodníků a přechodů pro chodce ve dvou částech obce a plánuje podat žádost o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Zároveň se daří posouvat i další projekty v regionu, například žádosti o podporu na výstavbu chodníků a smíšených stezek v dalších obcích,“ doplňuje koordinátor lokalit projektu Moje vize nula Jan Čáp. Jejich další vývoj bude záviset mimo jiné na tom, jaký objem prostředků stát v letošním roce do fondu dopravní infrastruktury uvolní.

TZ: Tým silniční bezpečnoti