dTest: S kočárkem nevstupovat. Kdy už zákazy diskriminují?

Zákaz vstupu s kočárkem

Cedulka s přeškrtnutým kočárkem na dveřích samoobsluhy upoutá každého rodiče. Ne vždy ale znamená, že zákaz je oprávněný – platí jen tehdy, pokud existuje legitimní důvod a zákaz je přiměřený konkrétní situaci. Podnikatel má k takovému kroku právo pouze tehdy, pokud k němu existuje legitimní důvod a zákaz je přiměřený. „V menších obchodech bývá nejčastějším odůvodněním bezpečnost nakupujících a omezený prostor. Posouzení oprávněnosti zákazu však musí být vždy individuální – nelze tvrdit, že malá prodejna sama o sobě opravňuje k plošnému zákazu vstupu s kočárkem, zvlášť pokud lze v prostoru nakupovat bez větších obtíží,“ vysvětluje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Takový zákaz může být považován za diskriminační, pokud lze namísto trvalého omezení vstup s kočárkem regulovat jen v konkrétních situacích, například při vyšším počtu zákazníků nebo současném pohybu jiné osoby s kočárkem či invalidním vozíkem. Stejně tak by byl problematický plošný zákaz vstupu s kočárkem, pokud by se dal uplatňovat pouze v části prodejny, kde je prostor skutečně omezený.

Podniky jenom pro dospělé

Některé podniky vítají jen dospělé. Ne každý zákaz vstupu dětí je však automaticky správný – i zde mají pravidla své meze. Podnikatel se sice může zaměřit na určitou klientelu a za určitých okolností vstup dětí omezit, nesmí ovšem jít o omezení svévolné, ponižující ani motivované nenávistí. Mělo by být také transparentní a předvídatelné – tedy jasně a srozumitelně předem oznámené, například na webu nebo v propagačních materiálech.

Rozhodující je také povaha poskytované služby. Jinak se bude posuzovat běžná restaurace a jinak například wellness hotel zaměřený na klid a relaxaci, do jehož konceptu podnikatel zjevně investoval. Hotel, který dlouhodobě a konzistentně nabízí tiché relaxační prostředí, může omezit vstup dětí snáze než restaurace, která pouze obecně tvrdí, že se zaměřuje na obchodní klientelu.

„Pouhé prohlášení, že děti mohou hosty rušit, přitom samo o sobě nestačí. Omezení musí vycházet z konkrétní specializace podniku a skutečné povahy nabízených služeb,“ upřesňuje Hekšová. Zároveň platí, že pokud by odmítnutí vstupu znamenalo faktickou nemožnost využít službu, například proto, že jde o jedinou restauraci v místě, je takové omezení problematické. V praxi tedy platí, že možnost omezit vstup dětí existuje, ale týká se jen jasně profilovaných podniků.

Kdy může řidič říct ne

Má řidič autobusu právo odmítnout přepravu cestujícího s dětským kočárkem? Ano, ale nikoli libovolně. O přepravě kočárku nemůže rozhodovat pouze na základě vlastního uvážení. Odmítnutí je možné pouze s ohledem na aktuální přepravní situaci, například pokud je vozidlo plně obsazeno nebo je vyhrazený prostor již využit jiným kočárkem, invalidním vozíkem či jízdním kolem.

„Odmítnutí přepravy by však již překračovalo meze řidičových pravomocí, pokud by se cestující s kočárkem do autobusu bez obtíží vešel a nijak neomezoval ostatní cestující,“ uzavírá za dTest Eduarda Hekšová.

Kontakt pro média:

Lucie Korbeliusová, [email protected], tel.: +420 604 556 874

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již statisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.