Langšádlová: Více věříte Vladimírovi Putinovi než našim spojencům, kteří před Ruskem dlouhodobě varují

Uvědomění si rizik není strašení, ale je základním předpokladem pro to, abychom ve výzvách, které jsou před námi, obstáli. Několik set kilometrů od nás již čtvrtým rokem probíhá válečný konflikt. Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu a naše nová vláda se rozhodla o rizicích ze strany Ruska mlčet. Váš přístup mě velmi znepokojuje, mnozí z vás opakovaně říkáte: „vy strašíte”. Já říkám: „Vy tato rizika zásadně podceňujete a více věříte Vladimírovi Putinovi než našim spojencům, kteří před riziky ze strany Ruska dlouhodobě varují.”

V této souvislosti mi, prosím, dovolte několik věcných poznámek k Ukrajině. V roce 1994 se Rusko zavázalo v budapešťském memorandu poté, co se Ukrajina vzdala jaderných zbraní, garantovat kromě jiného územní celistvost této země. A co se stalo? V roce 2008 Putin říká, že Krym není sporným územím Ukrajiny a že otázka rusky mluvících obyvatel je vnitřní záležitostí Ukrajiny. A co se stalo? Jak to dopadlo? V roce 2013 Vladimír Putin řekl, Rusko rozhodně neplánuje vyslat vojska na Ukrajinu a všichni víme, jak to skončilo. V roce 2014 Vladimír Putin řekl, že po anexi Krymu neplánuje další rozdělení a zásahy na Ukrajině. A konečně v roce 2019 Vladimír Putin řekl, jaký je nesmysl, že by Rusko v budoucnu plánovalo na někoho útočit. Výsledky známe – je to krvavý konflikt na Ukrajině, anexe Krymu, východních území.

Opravdu věříte současnému Rusku? Opravdu věříte, že pro nás není hrozbou a nechce nás dostat zpět pod sféru svého vlivu? Že nechce uspořádání, které tady bylo před naším vstupem do Severoatlantické aliance a dostat se před rok 1997?

Někteří z koalice dokonce opakují ruský narativ, že konflikt na Ukrajině byl vyvolán rozšířením NATO. Nebyl. Nerozšiřování NATO nikdy nebylo Rusku přislíbeno. Ale v době rozšiřování o země našeho regionu bylo Rusko součástí Partnerství pro mír a jeho důstojníci se pohybovali v centrále NATO v Bruselu. Ne, neprotestovali.

Oceňuji, že ministr Macinka navštívil Ukrajinu, i to, že bude pokračovat muniční iniciativa, byť bez naší finanční účasti. Ukrajinci se ruské agresi statečně brání a nebýt jejich statečnosti a pomoci spojenců, ruská armáda mohla být asi o 800 kilometrů blíže ku Praze. Opravdu byste se cítili bezpečněji?

Také doufám v uzavření míru. Také doufám v ukončení tohoto strašného konfliktu. Ale pokud nebude spravedlivý a dlouhodobý, bude jen časem, než ruský medvěd nabere síly a bude pokračovat ve své imperiální politice. Tak to přece bylo v minulosti se všemi agresory.

Ano, bohudíky, nejsme v tuto chvíli vystaveni agresi, jak ji zažívají Ukrajinci. Ale také, žel, nemůžeme říct, že se nás agrese Ruska netýká a neohrožuje nás.

Krom výše uvedeného jsou Česká republika a další země v Evropě dlouhodobě vystaveny ruským hybridním útokům. Rusko v Evropě dlouhodobě provádí své vlivové operace, včetně informačních. Vystavuje nás kybernetickým útokům. Posílá do Evropy agenty k páchání například žhářských útoků.

Budu konkrétnější – Rusko se snažilo ovlivnit volby do Evropského parlamentu. To je prokázáno. Rusové posílali výhrůžné e-maily do českých škol. To všechno jsou hybridní útoky. Rosatom se pokoušel získat zakázku v Dukovanech a ohrožovat naši energetickou bezpečnost. A navíc v České republice máme zkušenost s aktem státního terorismu ze strany Ruska ve Vrběticích. A takto bych mohla pokračovat, ten výčet je opravdu dlouhý.

Ne, tyto hrozby – konvenční ani hybridní – nezmizí tím, že je budeme popírat, že před nimi budeme zavírat oči. Za této situace je povinností vlády si tato rizika uvědomovat a investovat do naší obrany a odolnosti tak, abychom i do budoucna byli svobodnou a demokratickou zemí. Jenom tím, vážení členové vlády, můžete prokázat, že jako česká vláda máte odpovědnost především českým občanům, jak často sami rádi říkáte.