II. souhrnná zpráva o digitalizaci veřejné správy ČR - interaktivní příloha
Nejvyšší kontrolní úřad vydal v lednu 2026 již druhou souhrnnou zprávu o digitalizaci veřejné správy ČR za období 2020–2024, která shrnuje výsledky několika desítek kontrolních akcí včetně monitoringu řady nápravných opatření. Interaktivní příloha představuje vybrané údaje o digitalizaci veřejné správy, poskytovaných veřejných službách a vynaložených peněžních prostředcích.
Bariéry úspěšné digitalizace
Úspěšná digitalizace veřejné správy zvyšuje efektivitu a zjednodušuje komunikaci mezi úřady i směrem k občanům a firmám. NKÚ se při svých kontrolách zaměřil jak na centrální sdílené služby eGovernmentu, tak i na významné a kritické informační systémy veřejné správy. Pět desítek kontrolních akcí NKÚ přineslo informace o 7 hlavních bariérách úspěšného rozvoje eGovernmentu.
Informační systémy veřejné správy
ISVS neboli informační systém veřejné správy, slouží k informační podpoře činností spojených s výkonem veřejné správy. Stát vede v evidenci přes 10 tis. informačních systémů veřejné správy. Orgány státní správy jich spravují 319. Nejvíce systémů spravují Ministerstvo vnitra (38), Digitální a informační agentura (37) a Ministerstvo pro místní rozvoj (24).
ISVS
státní správy
plně v cloudu
Počet evidovaných ISVS státní správy
Správci s největším počtem ISVS k 1. 1. 2025
Služby vhodné k digitalizaci
Cílový počet služeb vhodných k digitalizaci s detailem na portálová řešení k 1. 1. 2025
Katalog služeb veřejné správy představuje centrální databázi všech služeb, které stát poskytuje klientům veřejné správy. Zákon o právu na digitální služby stanovil pětileté období pro digitalizaci služeb veřejné správy, tj. aby do 1. 2. 2025 byly všechny naplánované služby dostupné plně digitálním způsobem. NKÚ považuje za plně digitální jen ty služby, které lze kompletně vyřídit přes klientský portál – tedy po přihlášení přes elektronickou identitu a pomocí předvyplněného online formuláře. Tím je podpořen princip „once only“, kdy občan nemusí opakovaně zadávat stejné údaje. Z celkového počtu 8 916 služeb vhodných k digitalizaci bylo pouze 1 621 služeb přístupných klientům veřejné správy prostřednictvím samoobslužných kanálů. Plně online dostupných služeb tak bylo jen 18 %.
Poznámka: Údaje o počtu služeb veřejné správy, které byly dle katalogu služeb přístupné prostřednictvím samoobslužného digitálního kanálu, odpovídají stavu ke dni 3. 2. 2025, kdy byla pro potřeby analýzy stažena příslušná datová sada z Národního katalogu otevřených dat.
Počet služeb iniciovaných digitálním úkonem ze strany klienta k 1. 1. 2025
Představují online služby, které občan vyřídí bez fyzické návštěvy úřadu. Typickým příkladem služby iniciované klientem je žádost o nový řidičský průkaz. Občan zjistí, že mu končí platnost a prostřednictvím online Portálu dopravy si požádá o nový průkaz. Po přihlášení přes Identitu občana vyplní elektronický formulář, zvolí způsob převzetí (např. výdejní box) a celý proces tak vyřídí digitálně, bez nutnosti osobní návštěvy úřadu. Občan tímto způsobem sám iniciuje službu, kterou stát následně digitálně zpracuje a výsledkem je fyzicky předaný řidičský průkaz.
Poznámka: Digitální služby veřejné správy lze rozdělit na dvě základní skupiny – služby iniciované klientem a služby probíhající uvnitř úřadu bez přímého podnětu zvenčí.
Pohled na data z katalogu služeb veřejné správy za období 2023–2024 zde
Výdaje státu na digitalizaci
Za uplynulých pět let vynaložily organizační složky státu a státní fondy na informační a komunikační technologie (ICT) zhruba 102 mld. Kč. Výdaje v této oblasti mají rostoucí trend a vypovídají o změně způsobu zabezpečení provozu, obnovy a rozvoje informačních systémů. Na místo nákupu softwaru a hardwaru přechází zadavatelé na zajištění informační podpory prostřednictvím služeb třetích stran. Podle NKÚ bude tento trend nadále posilovat a s postupným přechodem ke službám cloud computingu výrazně akcelerovat.
Výdaje státního rozpočtu a státních fondů na ICT v období 2020–2024
Výdaje na ICT dle kapitol státního rozpočtu a státních fondů za rok 2024 (TOP 10)
Objem veřejných zakázek se zaměřením na ICT
V letech 2020 až 2023 bylo na veřejné zakázky v oblasti ICT vynaloženo celkem 89,15 miliardy Kč. Z této částky připadlo 68,5 % na zakázky zadávané organizačními složkami státu. Po vyloučení rámcových dohod a dynamických nákupních systémů dosáhl objem ICT zakázek 61,7 miliardy Kč. Z této částky tvořilo 35,4 % poradenství a služby v oblasti informačních technologií a 22,5 % telekomunikační a internetové služby. Ve struktuře zakázek celkově převažují dodávky služeb nad dodávkami techniky, což má za následek výraznější růst provozních nákladů.
Poznámka: Data za rok 2024 nebyla v době zpracování veřejně dostupná v otevřených datech, proto nejsou do analýzy zahrnuta.
Pohled na kompletní přehled k výdajům státu na digitalizaci zde
Financování digitalizace s využitím zahraničních prostředků
Z evropského fondu EFRR a finančního nástroje RRF bylo v námi sledovaném období na projekty v oblasti eGovernmentu čerpáno z programů IROP a NPO přibližně 26 miliard Kč. Do přehledu byly zahrnuty pouze výzvy zaměřené na projekty v oblasti ICT. S ohledem na různá časová období, ve kterých jsou prostředky projektům vypláceny, byly do přehledu zahrnuty projekty již ukončené (IS MS2014+), dále ve fázi realizace (NPO) a projekty se schválenou či rozpracovanou žádostí o podporu (programové období 2021+). Do souhrnu byly zahrnuty i projekty nemocnic, které řeší oblast kybernetické bezpečnosti a digitalizace v oblasti zdravotnictví.
Nejvyšší kontrolní úřad
