Vláda projednala změnu jednacího řádu z pera Pirátů. Ta by zamezila by nekonečnému žvanění u pultíku i nepředvídatelným schůzím

„Sněmovna má být místem, kde pracujeme. Kde navrhujeme a schvalujeme věci, které posunou Česko dopředu. Ne kde se jen snažíme protrpět další z nekonečných monologů. Proto navrhujeme jasná pravidla – omezení délky vystoupení a prostor k vyjádření se pro všechny poslance. Ne jen pro ty, co si nachystají štosy bakalářek k předčítání. Díky tomu se už nebude dít, že jeden poslanec bude mluvit tak dlouze, až ostatní nedostanou prostor mluvit vůbec. Žádné noční maratony, ale rozumné plánování, které umožní lidem dělat politiku i například mít rodinu,” řekla místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová.

Cílem návrhu zákona je zpřehlednit a zcivilnit jednání Sněmovny tak, že bude méně obstrukcí a nočních maratonů, jasná pravidla pro délku projevů, předvídatelnější program pro poslance, média i veřejnost a to vše při zachování možnosti opozice vládu kritizovat. Návrh znamená:

1. Konec nečekaných nočních schůzí: Bez zvláštního rozhodnutí se nehlasuje po 19. hodině a nepokračuje po 21. hodině. Výjimka je možná jen tehdy, když se na tom do 13:00 téhož dne shodne 3/5 přítomných poslanců.
2. Jasnější pravidla pro navrhování změn v programu schůze: Návrhy na úpravu programu lze podávat až po zahájení schůze, poslanec je musí říct v jednom max. 5 minutovém vystoupení (nebo písemně). Během schůze může změny programu navrhovat už jen předseda klubu, a to také do 5 minut celkem. Opatření brání tomu, aby šlo vyobstruovat už samotné schvalování programu schůze na jejím začátku.
3. Obecný časový limit pro projevy poslanců: Běžný poslanec může mluvit maximálně 20 minut a ke stejné věci nejvýše dvakrát. Pokud je potřeba, Sněmovna si může bez debat odhlasovat delší čas nebo více vystoupení.
4. Časové limity pro řečníky s přednostním právem: I pro ně nově platí stropy. Při projednávání bodu mohou mluvit až 60 minut a jen dvakrát, po skončení bodu pak až 30 minut a jen jednou. I oni musí mluvit k věci. Sněmovna může limity zvýšit hlasováním.
5. Omezení faktických poznámek: Na jeden projev lze reagovat maximálně dvěma faktickými poznámkami, aby se z nich nestala nekonečná paralelní debata.
6. Předvídatelnost třetích čtení zákonů: Třetí čtení, tedy závěrečné hlasování se standardně koná ve středu a v pátek od 9 do 14 hodin. Pokud Sněmovna chce konat třetí čtení v jiné dny a hodiny je nutné to schválit nejpozději při schvalování programu schůze. Minimálně dva poslanecké kluby mohou zablokovat snahu přesunout třetí čtení na jiné dny nebo hodiny.

„Jednáme i s ostatními kluby, abychom tuhle změnu ve Sněmovně udělali společně. Pokud chceme férovou a efektivní Sněmovnu, musí to začít u nás – u poslanců,” doplnila Kateřina Stojanová.