Veřejná paměť 2: Ohlédnutí za konferencí o kolektivizaci

Ve dnech 22.–23. října 2025 se v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze uskutečnila mezinárodní vědecká konference Kolektivizace zemědělství v zemích sovětské sféry vlivu, kterou společně uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů a Národní zemědělské muzeum.

Konferenci zahájil ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, který ve svém úvodním projevu prohlásil:

„Z dnešního pohledu představuje násilná kolektivizace zemědělství jeden z nejhlubších civilizačních zlomů moderních českých dějin – šlo o cílený pokus o destrukci tradičního venkova, jeho hodnot a přirozených sociálních vazeb. Lze ji vnímat jako genocidu duchovní i kulturní, která zasáhla nejen hospodářské základy společnosti, ale i psychologii a identitu rolnického stavu. V rámci této konference bychom se měli pokusit zodpovědět otázku, proč právě v bývalém Československu probíhala kolektivizace s tak mimořádnou intenzitou a brutalitou ve srovnání s ostatními zeměmi sovětského bloku. Jsem přesvědčen, že pouze kritická a mezioborová reflexe tohoto období může přispět k hlubšímu pochopení mechanismů totalitní moci a jejich dopadu na společnost. Věřím, že následující jednání nabídne nové pohledy, podněty a interpretace, které rozšíří naše poznání o jednom z nejbolestnějších procesů 20. století a zároveň posílí povědomí o hodnotě svobody, vlastnictví a osobní odpovědnosti jako základních pilířů demokratického státu.“

Dvě desítky příspěvků, čtyřicet odborníků

Hlavním garantem konference byl Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele ÚSTR, který zdůraznil, že kolektivizace byla nejen ekonomickým, ale především společenským a psychologickým zlomem: „Chtěli jsme ukázat, že kolektivizace nebyla jen hospodářským experimentem, ale mocenským projektem, jehož cílem bylo zlomit soběstačnost a nezávislost venkovského obyvatelstva,“ uvedl Kamil Nedvědický. Na konferenci vystoupilo téměř čtyřicet badatelů z České republiky, Polska, Německa, Slovenska, Gruzie, Litvy a dalších zemí. Jejich příspěvky nabídly široké srovnání metod, průběhu a důsledků kolektivizace napříč sovětským blokem.

Z českých historiků zaujala například Irena Krčilová s referátem Nucené vystěhování zemědělských rodin z Pelhřimovska v 50. letech 20. století, který plasticky zachytil konkrétní lidské osudy vystěhovaných rodin. Silný ohlas měl také příspěvek Věry Majerové Násilná kolektivizace českého a slovenského venkova, srovnávající dopady režimního nátlaku v obou částech někdejšího Československa. Z mezinárodních vystoupení vynikl zejména prof. Romuald Turkowski z Polska se studií Osudy rolníků v sovětském bloku v období brutální kolektivizace venkova, která zasadila československou zkušenost do širšího evropského kontextu.

Třídní rasismus a děti „kulaků“

Kamil Nedvědický osobně přednesl příspěvek Nezákonný postih dětí „kulaků“ aneb třídní rasismus v praxi, v němž popsal systematickou diskriminaci potomků perzekvovaných rolníků. „Děti rolníků označených za ‚kulaky‘ byly často vylučovány ze škol, z učilišť i z domova. Šlo o formu třídního rasismu, který stát legálně kodifikoval a morálně ospravedlňoval. Cílem bylo zlomit celou sociální skupinu, vykořenit její identitu a zničit kontinuitu rodinné tradice,“ uvedl.

„Dějiny kolektivizace nejsou uzavřenou kapitolou.“

Závěrem konference zaznělo, že výzkum kolektivizace musí pokračovat – nejen z pohledu hospodářských dějin, ale také jako studium psychologických a morálních dopadů na venkovskou společnost. „Dějiny kolektivizace nejsou uzavřenou kapitolou. Jsou výstrahou před zneužitím moci a snaze ovládnout jednotlivce prostřednictvím strachu a ideologie. Naším cílem je vrátit hlas těm, kteří byli umlčeni,“ shrnul Kamil Nedvědický, odborný garant akce. Ústav pro studium totalitních režimů plánuje pokračovat v badatelských projektech věnovaných kolektivizaci, digitalizaci pramenů i pořádání tematických workshopů a edicí dokumentů.

Poděkování partnerům

Ústav pro studium totalitních režimů děkuje Národnímu zemědělskému muzeu za spoluorganizaci a odbornou podporu, stejně jako Asociaci soukromého zemědělství ČR za dlouhodobou spolupráci a péči o uchování historické paměti českého venkova. Díky jejich přispění vznikl prostor pro otevřenou a inspirativní mezinárodní diskusi o jednom z nejbolestnějších témat moderních dějin.
AUTOR: PETRA JUNGWIRTHOVÁ
FOTO: ÚSTR / JÚLIA HOLAŇOVÁ

Související:

• Celý záznam 1. dne konference Kolektivizace zemědělství v zemích sovětské sféry vlivu na kanálu YouTube ÚSTR
• Celý záznam 2. dne konference Kolektivizace zemědělství v zemích sovětské sféry vlivu na kanálu YouTube ÚSTR

http://www.ustrcr.cz/verejna-pamet-2-ohlednuti-za-konferenci-o-kolektivizaci