Třiďme společně rostlinný bioodpad ještě lépe, vyzývají Pražské služby. Může se stát cenným hnojivem
V Praze přibývají hnědé popelnice jako houby po dešti. V současnosti se jich v ulicích metropole nachází více než 46 tisíc. Za prvních devět měsíců letošního roku do nich občané uložili skoro 15 tisíc tun materiálu. Třídění bioodpadu jednak pomáhá lidem ušetřit na poplatcích za svoz směsného komunálního odpadu, jednak umožňuje přeměňovat rostlinné zbytky na kvalitní kompost v souladu s principy cirkularity.
Svoz rostlinného bioodpadu začal letos v Praze 1. března, tedy o měsíc dříve než obvykle. Město tím zareagovalo na žádosti majitelů rodinných domů a zahrádek, kteří s ohledem na teplejší počasí posledních let zahajují péči o zeleň dříve a končí později. Popeláři proto uzavřou hlavní část bioodpadové sezóny tentokrát až zhruba v půli prosince. Pro bytové domy a sídlištní zástavby se nic nemění, tady pokračuje režim celoročního svozu.
Pražané si svoz rostlinného bioodpadu oblíbili. „Od roku 2020, kdy se v ulicích metropole začaly objevovat první typicky hnědé popelnice, stoupl jejich počet na neuvěřitelných 46 760 a jsem si jistý, že další budou postupně přibývat,“ říká generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman. V loňském roce do nich občané odložili 16 656 tun bioodpadu, z čehož vzniklo přibližně 6 000 tun hotového kompostu, který se městu podařilo vrátit zpátky do přírody.
Podle dostupných dat dosahuje kompost výborné kvality. Obyvatelé hlavního města třídí rostlinné zbytky bez sáčků, díky čemuž je v něm jen zanedbatelné množství plastů. Možnost separace bioodpadu navíc pomáhá lidem ušetřit na poplatcích za svoz směsného odpadu.
V Praze jsou klasické popelnice na rostlinný bioodpad v současnosti typicky hnědé. Bezpečně je člověk pozná především podle polepů. Vedle toho přistavuje hlavní město pro své občany pravidelně také velkoobjemové kontejnery na bioodpad. Do nich mohou uložit to, co se do menších nádob nevejde. Na odpady.mojepraha.eu/vok se dá snadno najít poloha všech velkoobjemových kontejnerů na bioodpad, včetně plánovaného přistavení a dalších detailů. Případně mohou lidé tento typ odpadu vozit celoročně na kterýkoli ze sběrných dvorů.
Co je možné odložit do nádob na bioodpad
Do bioodpadu patří jen neznečištěné zbytky rostlinného původu. Například listí, tráva, plevel, větvičky, rostliny, ovoce nebo zelenina. „Naopak pečivo, vejce, kosti, mléčné výrobky, maso ani obaly a sáčky tu nemají co dělat,“ připomíná mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický. Hnědá popelnice se řídí jinými pravidly než soukromý kompostér a má to své důvody. Použitou podestýlku po domácích mazlíčcích považují kompostárny za znečištěný bioodpad a odmítají ho kvůli riziku kontaminace patogeny a parazity. Stejně jako třeba výrobky z biologicky rozložitelných či kompostovatelných materiálů, ani s nimi si zatím neporadí.
Bioodpad se podle odborníků rozkládá v přírodě déle než v kompostárně. Po dotřídění a následném zpracování se přitom může v rámci cirkularity vracet do oběhu v podobě organického hnojiva téměř donekonečna. A to je přesně ten důvod, proč se Pražské služby prakticky od svého vzniku intenzivně věnují edukaci veřejnosti a prosí: „Třiďme společně rostlinný bioodpad ještě lépe!“
Městská část Praha 1
