Jedna zmeškaná schůzka s úřadem práce? Už žádná katastrofa. O změnu postupně usilovali všichni dosavadní ombudsmani
Od 1. října 2025 platí nové pravidlo, které toleruje jednu zmeškanou schůzku na úřadu práce během 12 měsíců bez nutnosti doložení vážného důvodu, čímž se měkčí dosavadní tvrdý přístup vůči nezaměstnaným. Tuto změnu, kterou dlouhodobě prosazovali všichni čeští ombudsmani, vítá i současný ombudsman jako pochopení lidské chyby a výrazné zlepšení péče o uchazeče o zaměstnání. Vyřazení z evidence je nyní možné až při opakovaném zmeškání bez omluvy, což má zásadní dopady na zdravotní pojištění a sociální dávky.
Nezaměstnaní si v minulosti nemohli dovolit zapomenout na žádnou ze svých schůzek na úřadu práce. Jakmile se nedostavili a nedoložili vážný důvod, který jim ve schůzce zabránil, úřad je automaticky vyřadil z evidence. V důsledku toho za ně přestal stát hradit zdravotní pojištění. Na přílišnou tvrdost takového pravidla upozorňoval během svého působení každý z ombudsmanů i doposud jediná ombudsmanka. Jejich úsilí se však do zákona promítlo až nyní.
Splést si datum schůzky, nebo na ni jednoduše úplně zapomenout? Stává se. Když však jde o stanovenou schůzku nezaměstnaného člověka s referentem úřadu práce, může mít takové nedopatření vážné následky. Od 1. října tohoto roku je však zákon benevolentnější. První zmeškanou schůzku za období dvanácti měsíců po sobě uchazeči o zaměstnání totiž toleruje.
Vyřazení uchazeče o zaměstnání – nové pravidlo od 1. října 2025
- Jedno zmeškání schůzky na úřadu práce během 12 měsíců (i bez doložení vážného důvodu) → nic se neděje.
- Opakované zmeškání bez vážného důvodu → vyřazení z evidence úřadu práce.
Pozor! Pokud je uchazeč evidován postupně na více kontaktních místech úřadu práce, pravidlo 12 měsíců platí pro všechny evidence souhrnně.
Viz zákon o zaměstnanosti § 31 písm. c)
O shovívavější přístup k nezaměstnaným v minulosti usilovali ombudsmani Otakar Motejl a Pavel Varvařovský, stejně jako ombudsmanka Anna Šabatová. Rovněž současný ombudsman Stanislav Křeček vstřícnou úpravu legislativy vítá: „Zákon nově projevuje pochopení vůči lidské chybě a to je revoluční změna. Dříve úřady práce trvaly na doložení pádných důvodů, kdykoli evidovaný člověk nepřišel ve stanovený termín. V opačném případě jej vyřadily z evidence. Omluvenkou mohly být jen závažné okolnosti, jako například zdravotní důvody nebo péče o malé dítě. Z praxe vím, že úřady práce v tomto bývaly značně nekompromisní.“
Vyřazení člověka z evidence úřadu práce má přitom vážné finanční dopady. Především to znamená, že mu stát přestává hradit zdravotní pojištění. Pokud pobíral podporu v nezaměstnanosti, je povinen ji vrátit. Zároveň vypadává ze systému hmotné nouze a může získat maximálně dávku mimořádné okamžité pomoci. Úřad práce tím však netrestá jen samotné provinilce. Situace se citelně dotýká i jejich rodin.
Problematikou vyřazování uchazečů o zaměstnání z evidence úřadu práce se v minulosti zabývaly také správní soudy.
Podle správních soudů je vyřazení uchazeče z evidence krajním opatřením, nikoli běžným nástrojem řešení agendy úřadu práce. Role tohoto úřadu spočívá především v pomoci potřebným, nikoliv v tvrdém trestání a odmítání pomoci každému, kdo byť jen nepatrně pochybil.
Více např. v rozsudcích Nejvyššího správního soudu:
- ze dne 30. 3. 2009, č. j. 4 Ads 161/2008-101
- ze dne 4. 4. 2019, č. j. 3 Ads 349/2017-28
- ze dne 11. 5. č. j. 1 Ads 52/2021-31
- Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání úřadem práce (leták ombudsmana)
- Sborník stanovisek ombudsmana „Nezaměstnaní a úřad práce“
Kancelář veřejného ochránce práv
