Jedna zmeškaná schůzka s úřadem práce? Už žádná katastrofa. O změnu postupně usilovali všichni dosavadní ombudsmani
Nezaměstnaní si v minulosti nemohli dovolit zapomenout na žádnou ze svých schůzek na úřadu práce. Jakmile se nedostavili a nedoložili vážný důvod, který jim ve schůzce zabránil, úřad je automaticky vyřadil z evidence. V důsledku toho za ně přestal stát hradit zdravotní pojištění. Na přílišnou tvrdost takového pravidla upozorňoval během svého působení každý z ombudsmanů i doposud jediná ombudsmanka. Jejich úsilí se však do zákona promítlo až nyní.
Splést si datum schůzky, nebo na ni jednoduše úplně zapomenout? Stává se. Když však jde o stanovenou schůzku nezaměstnaného člověka s referentem úřadu práce, může mít takové nedopatření vážné následky. Od 1. října tohoto roku je však zákon benevolentnější. První zmeškanou schůzku za období dvanácti měsíců po sobě uchazeči o zaměstnání totiž toleruje.
Vyřazení uchazeče o zaměstnání – nové pravidlo od 1. října 2025
- Jedno zmeškání schůzky na úřadu práce během 12 měsíců (i bez doložení vážného důvodu) → nic se neděje.
- Opakované zmeškání bez vážného důvodu → vyřazení z evidence úřadu práce.
Pozor! Pokud je uchazeč evidován postupně na více kontaktních místech úřadu práce, pravidlo 12 měsíců platí pro všechny evidence souhrnně.
Viz zákon o zaměstnanosti § 31 písm. c)
O shovívavější přístup k nezaměstnaným v minulosti usilovali ombudsmani Otakar Motejl a Pavel Varvařovský, stejně jako ombudsmanka Anna Šabatová. Rovněž současný ombudsman Stanislav Křeček vstřícnou úpravu legislativy vítá: „Zákon nově projevuje pochopení vůči lidské chybě a to je revoluční změna. Dříve úřady práce trvaly na doložení pádných důvodů, kdykoli evidovaný člověk nepřišel ve stanovený termín. V opačném případě jej vyřadily z evidence. Omluvenkou mohly být jen závažné okolnosti, jako například zdravotní důvody nebo péče o malé dítě. Z praxe vím, že úřady práce v tomto bývaly značně nekompromisní.“
Vyřazení člověka z evidence úřadu práce má přitom vážné finanční dopady. Především to znamená, že mu stát přestává hradit zdravotní pojištění. Pokud pobíral podporu v nezaměstnanosti, je povinen ji vrátit. Zároveň vypadává ze systému hmotné nouze a může získat maximálně dávku mimořádné okamžité pomoci. Úřad práce tím však netrestá jen samotné provinilce. Situace se citelně dotýká i jejich rodin.
Problematikou vyřazování uchazečů o zaměstnání z evidence úřadu práce se v minulosti zabývaly také správní soudy.
Podle správních soudů je vyřazení uchazeče z evidence krajním opatřením, nikoli běžným nástrojem řešení agendy úřadu práce. Role tohoto úřadu spočívá především v pomoci potřebným, nikoliv v tvrdém trestání a odmítání pomoci každému, kdo byť jen nepatrně pochybil.
Více např. v rozsudcích Nejvyššího správního soudu:
- ze dne 30. 3. 2009, č. j. 4 Ads 161/2008-101
- ze dne 4. 4. 2019, č. j. 3 Ads 349/2017-28
- ze dne 11. 5. č. j. 1 Ads 52/2021-31
- Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání úřadem práce (leták ombudsmana)
- Sborník stanovisek ombudsmana „Nezaměstnaní a úřad práce“
Kancelář veřejného ochránce práv
