
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        Po více než 300 letech byly identifikovány ostatky významného barokního lékaře Jana Františka Löwa z Erlsfeldu
    </titulek>
    <datum>
        10.7.2025
    </datum>
    <autor>
          | Národní muzeum
    </autor>
    <perex>
        Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od narození prof. Emanuela Vlčka, který se o identifikaci Löwa pokoušel již v roce 1971.
    </perex>
    <text>
        
K identifikaci došlo v rámci revize kosterního materiálu uloženého ve sbírkách Národního muzea. Část ostatků byla do sbírek převezena již v roce 1971, další část pochází z let 1999–2000. Přesto, že byly vyzvednuty z krypty kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Peduánského, předpokládalo se, že jde o běžné ostatky bez většího historického významu. Nový výzkum však odhalil, že by mezi nimi mohl být právě Löw z Erlsfeldu – osobní lékař knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu a císařského dvora, autor první české učebnice soudního lékařství Theatrum medico-judicorum a vedoucí lékař při exhumaci ostatků sv. Jana Nepomuckého v roce 1719.

Při studiu archivní dokumentace bylo zjištěno, že se profesor Emanuel Vlček v roce 1971 pokusil Löwa identifikovat, ale tehdejší metody nebyly dostatečné. Navíc byly mezi ostatky nalezeny tzv. celudky – pohřební medailony, které naznačovaly, že nejde o řeholníky, ale o šlechtice.

Ve výzkumu sehrála klíčovou roli osteologická analýza, vědecké zkoumání lidských kostí, které umožňuje získat informace o jednotlivci – jeho věku, pohlaví, tělesné výšce, zdravotním stavu, životním stylu nebo případných onemocněních. V archeologii a antropologii je to klíčová metoda pro identifikaci a rekonstrukci života lidí z minulosti. A metoda superprojekce, což je forenzní technika, která se používá k identifikaci neznámých lidských ostatků – zejména lebek – porovnáním jejich anatomických znaků s dochovanými portréty, fotografiemi nebo obrazovou dokumentací známé osoby. Výsledky potvrdily nejen shodu anatomických znaků, ale také přítomnost zdravotních komplikací, které byly popsány v Löwově osobním deníku.

Identifikace ostatků tak přináší nejen nový vhled do života jedné z nejvýznamnějších osobností české barokní medicíny, ale také symbolicky uzavírá příběh, který začal před více než půl stoletím. Že se vše podařilo právě v roce tak významných výročí, je působivou shodou okolností.

Jan František Löw z Erlsfeldu

https://www.nm.cz/media/tiskove-zpravy/po-vice-nez-300-letech-byly-identifikovany-ostatky-vyznamneho-barokniho-lekare-jana-frantiska-lowa-z-erlsfeldu


    </text>
</tiskova_zprava>
