<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>Hlavní město odebere čestné občanství kontroverzní osobě sovětského maršála Koněva</titulek>
    <datum>9.5.2022</datum>
    <subjekt>Magistrát hlavního města Prahy</subjekt>
    <autor>
        <jmeno> </jmeno>
        <email></email>
        <telefon></telefon>
        <kontakt></kontakt>
    </autor>
    <region>
        <nadrazeny>Česká republika</nadrazeny>
        <podrizeny>Hlavné mesto Praha</podrizeny>
    </region>
    <kategorie>
        <polozka>Ostatné</polozka>
    </kategorie>
    <perex>„Maršál Koněv se stal čestným občanem Prahy kvůli dobovému kontextu a některé jeho činy byly během minulého režimu zamlčovány. Díky současnému historickému poznání ale víme, že šlo přinejmenším o kontroverzní postavu. Koněv například po konci války rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi, kde takto zavraždil 150 civilních obyvatel včetně dětí. Tento, ale i další jeho represivní činy jsou v rozporu s tím, co je od čestných občanů Prahy očekáváno,” říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib, který návrh na odnětí čestného občanství podal.</perex>
    <text>

K dalším historicky prokázaným skutečnostem patří mimo jiné i to, že již v květnu 1945 sovětská kontrarozvědka Směrš z Prahy a okolí odvlekla stovky československých občanů ruské národnosti, kteří odešli do exilu po bolševické revoluci v roce 1917. Byl mezi nimi i bývalý carský důstojník a československý generál ruského původu S. Vojcechovský. S výslovným souhlasem maršála Koněva pak byl zatčen i generál A. A. Vlasov, jehož Ruská osvobozenecká armáda se z taktických důvodů přidala k pražským povstalcům a přispěla k jejich úspěšnému boji.

Osoba maršála Koněva je spojena i s krvavým potlačením maďarského protikomunistického povstání v roce 1956, při němž bylo zabito 2 až 5 tisíc maďarských civilistů. V letech 1961–62 byl velitelem Skupiny sovětských vojsk v Berlíně během tzv. Druhé berlínské krize, která vyvrcholila výstavbou tzv. Berlínské zdi. Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil např. s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti.

Udělená čestná občanství jsou projevem dobového hodnocení osobních zásluh a odrazem dobové společensko-politické atmosféry. Z dnešních morálních hledisek tedy některá z nich z různých důvodů neobstojí. Čestná občanství udělená před rokem 1990 již prošla určitou revizí – odebrána byla Klementu Gottwaldovi, Gustávu Husákovi a Josifu Vissarionoviči Stalinovi.

Maršál Koněv velel vojskům Rudé armády na východní frontě, která osvobodila od okupace německými nacisty velkou část východní Evropy. Jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy.

https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/hlavni_mesto_odebere_cestne_obcanstvi.html


</text>
</tiskova_zprava>
