Hrazení bystřin je jedním z účinných protipovodňových opatření 9.1.2025 Eva Neuwirthová | Krajský úřad Kraje Vysočina Zároveň máme možnost častěji pozorovat, že voda dokáže, když není pod kontrolou, způsobit obrovské problémy, tak jak jsme toho mohli být v minulosti svědky. V souvislosti s tím je pak možno slyšet mnohé hlasy, jako například: Škoda, že se to či ono nezbudovalo. Škoda, že ta či ona úprava toku už nebyla dávno provedena. Je chyba, že se ta či ona přehrada už dávno nepostavila. Ale nemusí se při předcházení škod nespoutanou vodou jednat vždy o velké stavby. Někdy stačí i ne příliš velká investice, řádově v milionech korun, která přinese veliký efekt. Vznikne-li takových staveb více, jejich účinek se může násobit a eliminovat mnohonásobně větší nebezpečí škod. K právě takovým patři realizace opatření meliorací a hrazení bystřin. Tyto stavby řádově ve výši několika milionů korun bez větší pozornosti vznikají a pozitivně ovlivňují režim vody v krajině a v lese. V různých místech zpravidla ve volné krajině akumulují vody, zpomalí její proudění, vytváří retenční prostor pro zmírnění povodňových vln. Přispívají k eliminaci problému, než dosáhne nezvladatelného rozměru. „Jedněmi ze staveb meliorací a hrazení bystřin, tak jak je definuje zákon o lesích, na kterých Kraj Vysočina participuje, jsou vodní nádrž Vrzák a Partyzán. Právě na první jmenované již v loňském roce probíhaly stavební práce a letos by měla být dokončena, na druhé jmenované budou v letošním roce práce zahájeny. Jejich dokončením se zlepší protipovodňová situace v daném území, v opačném extrému v době sucha mohou po určitou dobu dotovat vodou vysychající vodní toky a zlepšit protipožární situaci dané lokality,“ uvedl Pavel Řehoř, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí a doplnil: „Jedná se o stavby s vodní plochou do jednoho hektaru, díky kterým došlo k obnově zanikajících vodních děl nebo ke vzniku nádrží nových. Dá se říci, že mají jedno společné. Pro jejich realizaci muselo dojít ke sladění mnoha zájmů, především vlastníka pozemků, správce toků a správních orgánů. Vzájemným pochopením a hledáním vhodných řešení je výsledek, který společnost potřebuje – stavba, která postupně splyne s krajinou, stane se její součástí, vytvoří nové prostředí se všemi jeho efekty a potřebným přínosem pro společnost.“ „Je v zájmu nás všech, aby stavby tohoto typu na Vysočině vznikaly. Vysočina je střechou Evropy, a pokud vodu v naší krajině nezadržíme, po dešti rychle odteče a pak v krajině chybí. Jsme připraveni jít tomuto našemu cíli naproti a vytvořit budování těchto staveb potřebné podmínky. Vedle staveb hrazení bystřin financovaných na základě rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina Ministerstvem zemědělství Kraj Vysočina finančně podporuje projektovou přípravu i realizaci staveb pro zadržování vody v krajině svými grantovými programy v rámci Fondu Vysočiny,“ doplnil radní kraje. Jiří Bartoš, odbor životního prostředí a zemědělstvíKrajský úřad Kraje Vysočinae-mail: tisk@kr-vysocina.cz https://www.kr-vysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=4130147&id_org=450008