
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        Univerzita svolala mezinárodní konferenci o institucionální odolnosti
    </titulek>
    <datum>
        15.11.2024
    </datum>
    <autor>
        Marcela Uhlíková | Univerzita Karlova
    </autor>
    <perex>
        Univerzita Karlova svolala 15. listopadu 2024 do Vlasteneckého sálu Karolina mezinárodní konferenci Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod.
    </perex>
    <text>
        
Její účastníci se na ní seznámili s aktuálními poznatky z oblasti odolnosti vůči negativním vlivům v akademickém prostředí. V rámci celodenního programu vystoupili přední odborníci z řad Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. A spolu s nimi i zahraniční experti a specialisté na Rusko, Čínu a Bělorusko.

V globalizovaném světě je otázka protivlivové bezpečnosti zásadní pro zachování integrity všech akademických institucí, shodli se všichni mluvčí, kteří v informacemi nabytém celodenním programu vystoupili. Konference poskytla jedinečný pohled na téma, jemuž se Evropa i svět intenzívně věnují.

Přednáškou Evropa pod palbou: jak zajistit ochranu svobod akci uvedl senátor Pavel Fisher (Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR). Ve svém vystoupení mimo jiné uvedl, že: „Žijeme v otevřené společnosti, ve které nemůžeme zavřít okna či zabouchnout dveře... Česká republika nezmění svět, ale může změnit roli, kterou bude ve světě hrát.“

O národních či mezinárodních perspektivách a výzvách promluvili mimo jiné Glenn Tiffert (Hoover Institution), Didy Kirsten Tatlow (DGAP) nebo Otakar Fojt (UK Embassy). Problematiku odolnost z pohledu národní perspektivy a vládních institucí představili například Jiřina Fryčová či David Honys (AV ČR). O institucionální odolnosti, klíčovém tématu UK, diskutovala Valérie Hůrská, manažerka protivlivové bezpečnosti UK s kolegy z Akademie věd ČR či Univerzity Palackého v Olomouci.

Na mezinárodní výzvy v kontextu s Ruskem, Běloruskem a Čínou se zaměřili vedle Michala Romancova (FSV UK) a Krysciny Šyjanok (běloruská překladatelka) též třeba Martin Hála (Sinopsis), Kateřina Procházková (FF UK) nebo Jan Sedlák.

https://cuni.cz/UK-6311.html?locale=cz&news=23885


    </text>
</tiskova_zprava>
