
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        Komise pro řešení otázek masových hrobů představila výsledky
    </titulek>
    <datum>
        27.6.2024
    </datum>
    <autor>
        Jakub Šafránek | Ústav pro studium totalitních režimů ČR
    </autor>
    <perex>
        V úterý 25. června proběhla v pražském Lichtenštejnském paláci prezentace výsledků dosavadní práce vládní komise pro řešení otázek masových hrobů na Ďáblickém hřbitově, na jejíž činnosti se podílí i Ústav pro studium totalitních režimů.
    </perex>
    <text>
        
Badatelům se doposud podařilo identifikovat přesnou polohu ostatků 20 bývalých politických vězňů, kteří byli buď popraveni či zemřeli ve vězení po únoru 1948. Jejich ostatky režim odmítl vydat příbuzným k řádnému pohřbu a místo toho je zakopal v hromadných hrobech u severní zdi hřbitova v Ďáblicích. Výzkumníci navíc také určili, v jakých šachtových hrobech byly v tomto období pravděpodobně uloženy ostatky dalších 87 bývalých politických vězňů.

Podle historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů se tak otevírá cesta k pilotnímu projektu, během kterého by byly z vybrané šachty vyzdviženy ostatky identifikovaných politických vězňů masového hrobu. „Je to příležitost pokusit se o exhumaci konkrétních jednotlivců. Například začít tím, že se otevře jedna šachta a prozkoumá se. A v případě úspěchu by se posléze pokračovalo dál,“ naznačil během semináře Blažek. O tom, že si ostatky někdejších odpůrců režimu zaslouží důstojnější místo odpočinku hovořila i Jana Kotalíková, vedoucí Úřadu vlády: „Jsem vnitřně přesvědčena, stejně jako ostatní členové komise, že si naši hrdinové zasluhují naši úctu, jejímž minimálním projevením je nalezení jejich ostatků a jejich důstojné uložení odpovídající kulturním zvyklostem naší demokratické společnosti.“

Činnost komise tím ovšem nekončí, soustředit se bude vedle obětí komunismu i na oběti druhého (protinacistického) odboje a výzkum pohřebiště tedy nadále probíhá. „Hlavním cílem je popsat osudy konkrétních lidí a uchovat tak jejich památku v historické paměti národa. Stejně tak osvětlit praktiky totalitního režimu, jehož nenávist šla doslova ‚za hrob‘ a působit tak preventivně ve směru ochrany společnosti před hrozbou recidivy totalitních postupů a praktik,“ dodal Kamil Nedvědický, 1. náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů.

https://www.ustrcr.cz/komise-pro-reseni-otazek-masovych-hrobu-predstavila-vysledky


    </text>
</tiskova_zprava>
