<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>Nucená práce nebo vykořisťování – poradíme, jak poznat varovné signály a kde hledat pomoc</titulek>
    <datum>20.6.2022</datum>
    <subjekt>Veřejný ochránce práv</subjekt>
    <autor>
        <jmeno> </jmeno>
        <email></email>
        <telefon></telefon>
        <kontakt></kontakt>
    </autor>
    <region>
        <nadrazeny>Česká republika</nadrazeny>
        <podrizeny>Celá ČR</podrizeny>
    </region>
    <kategorie>
        <polozka>Ostatné</polozka>
    </kategorie>
    <perex>V souvislosti s válkou na Ukrajině přišlo do Česka už téměř 369 tisíc lidí. Většina z nich jsou ženy nebo děti. Obě skupiny patří mezi velmi zranitelné. I pro ně platí, že by měli vyhledat pomoc, pokud je někdo k práci nutí, musí pracovat v nedůstojných podmínkách nebo jim někdo sebral doklady. Stejně tak jsou nepřípustné návrhy se sexuálním podtextem nebo je přímo napadení.</perex>
    <text>

Lidé by měli důvěřovat pouze oficiálním informacím a třeba se vyvarovat různých zprostředkovatelů práce. U těch totiž je vyšší riziko, že mohou narazit na někoho, kdo chce jejich zranitelné postavení zneužít.

Neziskové organizace pracující s cizinci už podle dostupných informací řeší desítky případů možného vykořisťování ukrajinských příchozích. Veřejný ochránce práv může případné stěžovatele, kteří mají s nucenou prací zkušenost, nasměrovat právě na neziskové organizace jako je La Strada, nebo třeba i na policii. Přímo se pak může zabývat například případy, kdy člověk není spokojený s tím, jak jeho stížnost na podmínky v práci prošetřil inspektorát práce, a postup inspektorátu prověřit.

Upozornit na možné vykořisťování ale podle ní může kdokoli, stačí si všímat varovných signálů.

V letech 2011 až 2021 podali cizinci v České republice 14.023 žádostí o mezinárodní ochranu. Ta může mít nejčastěji podobnu azylu nebo takzvané doplňkové ochrany. Na konci roku 2021 bylo v České republice celkem 1.064 lidí s uděleným azylem. Nejvíce z nich, celkem 148, bylo z Myanmaru (Barmy) a stejný počet azylantů byl i z Ruska. Azyl u nás dostalo také 134 Afghánců a 131 Bělorusů.

Lidé přicházející v současné době z Ukrajiny nežádají o azyl, ale o takzvanou dočasnou ochranu. Ta jim umožní zůstat na území Evropské unie po dobu jednoho roku, zároveň se s ní pojí i jednoduší pravidla týkající právě zaměstnávání.


https://www.ochrance.cz/aktualne/nucena_prace_nebo_vykoristovani_poradime_jak_poznat_varovne_signaly_a_kde_hledat_pomoc

</text>
</tiskova_zprava>
