ČUS vyzývá k zařazení sportovní infrastruktury mezi priority ČR pro čerpání zdrojů EU v období 2028-34 22.4.2026 | Česká unie sportu Česká unie sportu (ČUS) vyzývá představitele vlády a Ministerstvo pro místní rozvoj k zařazení sportu, konkrétně obnovy a rozvoje sportovní infrastruktury měst a obcí, mezi národní strategické priority budoucího programového období Evropské unie 2028–2034. Podle předsedy ČUS Jana Boháče je sport zásadním nástrojem nejen pro zlepšení zdraví populace, ale i pro posílení civilní připravenosti a odolnosti obyvatel. V současné době probíhá mezirezortní připomínkové řízení k materiálu, připravovaného pro vládu. „Při řadě jednání se zástupci měst a obcí dlouhodobě upozorňujeme na to, že kvalitní sportovní infrastruktura není jen otázkou volného času, ale i bezpečnosti, zdravotní prevence a celkové odolnosti společnosti. Sportoviště dnes představují jeden z klíčových nástrojů, jak systematicky pracovat s kondicí obyvatel všech generací,“ uvedl předseda ČUS Jan Boháč. Podle odhadů a praxe z jiných evropských států může zařazení sportu do nového programového období EU přinést 5 až 10 miliard ročně do sportovní infrastruktury od roku 2028. Závěry červnového summitu států NATO v roce 2025 podle něj jednoznačně posílily důraz zemí na obranu, ale také na civilní připravenost a odolnost populace. Tyto cíle přitom úzce souvisejí se zdravotním stavem, fyzickou zdatností a pohybovou gramotností obyvatel. „Nástrojů, jak dlouhodobě zlepšovat fyzickou a psychickou kondici společnosti, není mnoho. Základem je výchova k pohybu a zdravému životnímu stylu a současně vytvoření dostatečných podmínek pro pohyb napříč generacemi. To bez masivní obnovy a výstavby sportovní infrastruktury nepůjde. Zejména školní, volnočasové, ale i pro výkonnostní a vrcholový sport,“ doplnil Boháč. Česko dosud nevyužilo EU prostředky na sportovní infrastrukturu Česká republika patří mezi státy, které v minulých obdobích nevyužívaly evropské prostředky na systematickou obnovu sportovní infrastruktury. Důvodem byla skutečnost, že Česko nikdy nezařadilo sport mezi své strategické priority pro čerpání prostředků v rámci víceletých finančních období EU. Gestorem příprav Strategického rámce politiky soudržnosti 28+ v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj. Řada resortů i oborových platforem již uplatnila své priority pro další programové období, termínem pro finalizaci připomínek je 24. dubna. „Priorita sportu v programovém prohlášení vlády, dlouhodobé trendy ze známých dat i aktuální geopolitický vývoj musí být promítnuty do konkrétní politické objednávky vůči zpracovatelům Strategického rámce politiky soudržnosti na období 2028-2034. Jen tak se podaří otevřít cestu k využití evropských prostředků pro obnovu sportovišť měst a obcí. Rok na tuto novou příležitost veřejně i při jednáních upozorňuji. Mrzí mě, že stále slyším důvody, proč to nejde. A nehledá se cesta, jak by to šlo. Samosprávy by nám v tomto úsilí mohly hodně pomoci,“ uvedl Boháč. ČUS žádá o politickou podporu Česká unie sportu jako největší sportovní organizace v zemi, která sdružuje přes 1 milionu členů, proto vyzývá vládu a odpovědné resorty k aktivní podpoře zařazení sportovní infrastruktury mezi klíčové priority budoucího programového období EU. „Jménem členské základny České unie sportu ale i celého sportovního prostředí žádám o jednoznačnou a aktivní politickou podporu zařazení sportu, konkrétně obnovy sportovní infrastruktury měst a obcí, do Národního a regionálního partnerského plánu pro období 2028-34. Jde o investici do zdraví, bezpečnosti i odolnosti celé společnosti,“ uzavřel předseda ČUS Jan Boháč. Evropské strukturální fondy se v různých zemích využívají hlavně jako nástroj rozvoje regionů skrze sportovní infrastrukturu a související projekty. Typicky financují výstavbu a modernizaci sportovišť – od lokálních hřišť a hal (např. v Polsku) přes komunitní centra a rekonstrukce stadionů (Portugalsko, Španělsko) až po špičková tréninková centra (Švédsko). Zároveň mají tyto investice širší cíle než jen sport: podporují revitalizaci regionů, turismus, sociální soudržnost a prevenci problémů jako kriminalita nebo vyloučení. V některých případech jdou ještě dál – třeba ve Francii pomáhají snižovat energetickou náročnost sportovišť, nebo v Maďarsku posilují sport jako součást regionální ekonomiky. Sportoviště stárnou, kapacity chybí Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem sportovišť i jejich špatným technickým stavem. Průměrné stáří sportovní infrastruktury přesahuje 50 let, výrazná část zařízení je ve špatném technickém stavu, a pro mnoho zájemců jsou sportoviště kapacitně nebo ekonomicky nedostupná. Sportovní kluby vlastní více jak polovinu sportovišť v ČR, což je Evropská rarita. Nedostává se jim dostávat prostředků na jejich údržbu a obnovu. Část z nich proto bude nabízet převzetí sportovišť obcím a městům. Ne všechny samosprávy na to budou připravené. Přibližně deset procent škol v ČR navíc nemá vlastní tělocvičnu a řada dalších škol naráží na nedostatečnou kapacitu těch stávajících. Současně se podle dostupných dat dramaticky zhoršuje zdravotní stav české populace. Roste výskyt obezity a nadváhy u dětí, klesá jejich pohybová gramotnost a prudce se zvyšují výdaje na zdravotnictví v důsledku obecného nárůstu nemocí spojených s nedostatkem pohybu. „Investice do sportu nejsou výdajem, ale návratnou investicí do zdraví obyvatel, snižování zdravotních nákladů i posílení celkové odolnosti státu,“ zdůraznil předseda ČUS https://www.cuscz.cz/novinky/cus-vyzyva-k-zarazeni-sportovni-infrastruktury-mezi-priority-cr-pro-cerpani-zdroju-eu-v-obdobi-2028-34.html