
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        Ministerstvo odmítlo výhrady ombudsmana k novému systému odměňování pěstounské péče
    </titulek>
    <datum>
        19.5.2022
    </datum>
    <autor>
          | Veřejný ochránce práv
    </autor>
    <perex>
        Rozlišování při odměňování zprostředkované a nezprostředkované pěstounské péče zavedla od začátku letošního roku novela zákona o sociálně-právně ochraně dětí. Zatímco pěstouni zprostředkovaní jednotlivými kraji, tedy takzvaní „prověření“ obecní pěstouni a pěstouni na přechodnou dobu, nadále pobírají odměnu pěstouna, nezprostředkovaní pěstouni mají nárok pouze na novou pěstounskou dávku – příspěvek při pěstounské péči.
    </perex>
    <text>
        

Odměna pěstouna se přitom odvíjí od minimální mzdy, kdežto příspěvek při pěstounské péči se stanovuje násobky životního minima jednotlivce. To je však podstatně nižší než minimální mzda a navíc se pravidelně nevalorizuje. Příspěvek při pěstounské péči se, na rozdíl od odměny pěstouna, nepovažuje za příjem ze zaměstnání. To znamená, že se z něj neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Příspěvek se ani nezohledňuje jako takzvaná příspěvková doba pojištění pro důchod a jeho výše se tak nepromítne do vyměřovacího základu důchodu.

Posledně uvedené by měla změnit právě novela zákona o důchodovém pojištění. Zákonodárci ovšem počítají se zohledněním doby nezprostředkované pěstounské péče pouze jako náhradní - tedy nepříspěvkové - doby důchodového pojištění, a to jen po dobu dvou let: „Vítám, že se ministerstvo snaží částečně zmírnit negativní dopady novely zákona o sociálně-právně ochraně dětí. Navrhované řešení je ale podle mne nedostatečné. Opravdu nevidím zásadní důvod pro rozlišování při odměňování zprostředkované a nezprostředkované pěstounské péče u lidí, kteří ke svěřeným dětem nemají vyživovací povinnost,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček a dodal, že zohlednění odměny pěstouna jako příspěvkové doby důchodového pojištění je pro mnohé nezprostředkované pěstouny také motivačním prvkem k výkonu této péče. Obává se proto odlivu neprostředkovaných pěstounů, a to jak již osvědčených pěstounů, tak případných nových zájemců o pěstounskou péči. Tento odliv přitom může po zrušení kojeneckých ústavů způsobit značné komplikace také při zajištění péče o nejmladší děti.

Ombudsman zároveň odmítá argumenty Ministerstva práce a sociálních věcí, že se nezprostředkovaná pěstounská péče týká výlučně příbuzných dětí. Naopak se ve své praxi setkává s případy, kdy se dítěte ujmou například vychovatelé z dětského domova nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Často si do pěstounské péče berou děti, které by například kvůli svému postižení jen těžko našly novou rodinu. Za svou vstřícnost k dětem jsou v současném systému paradoxně penalizováni.

Na veřejného ochránce práv se dosud s výtkami vůči novým pravidlům obrátilo přes třicet nezprostředkovaných pěstounů. Víc než polovina z nich přitom neměla ke svěřenému dítěti vyživovací povinnost. Tu mají pouze příbuzní v přímé linii, tedy typicky prarodiče. Jednou z nezprostředkovaných pěstounek, které ombudsmana oslovily, byla například seniorka, která si s manželem vzala do péče dva sourozence. Ti by jinak po smrti matky šli do dětského domova, protože otec o ně neměl zájem. Podobně pomohli dítěti v nouzi třeba manželé, kteří se ujali spolužáka jejich vnuka. Chlapci předtím zemřela babička, která se o něj starala.

https://www.ochrance.cz/aktualne/ministerstvo_odmitlo_vyhrady_ombudsmana_k_novemu_systemu_odmenovani_pestounske_pece



    </text>
</tiskova_zprava>
