
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<tiskova_zprava>
    <titulek>
        Nově je možné provozovat bez licence i 100kW výrobny elektřiny
    </titulek>
    <datum>
        25.9.2025
    </datum>
    <autor>
          | Energetický regulační úřad
    </autor>
    <perex>
        Často diskutovaná novela energetického zákona Lex OZE III mimo jiné mění i pravidla pro udělování licencí od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ty nově nebudou mít výrobny elektřiny s instalovaným výkonem až do 100 kW včetně, pokud jejich provozovatelé splní další zákonné podmínky. Úplnou novinkou je pak licence na ukládání elektřiny.
    </perex>
    <text>
        
Novela zákona posunula hranici, od které je nutné mít vždy licenci na výrobu elektřiny, bez ohledu na další podmínky. Už v roce 2023 se navýšila z 10 na 50 kW výkonu, od letošního srpna je limit 100 kW.

„Nově se licence neuděluje pro výrobny s instalovaným výkonem do 100 kW v případě, že je vyrobená elektřina určená k přímému odběru v daném místě nebo k bezúplatnému sdílení. Naopak vždy, bez ohledu na výkon, je licence nutná pro výrobny, které slouží k podnikání, nebo pokud je ve stejném odběrném místě připojená ještě další výrobna. Licenci potřebují také výrobci, kteří na elektrárnu čerpají podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ.

Energetický zákon nicméně nezná jen kategorie, kdy je nebo není licence potřeba, ale dává prostor i pro případy, kdy licenci je možno udělit, a výrobce může podle okolností vyhodnotit, zda ji potřebuje. Bude tomu tehdy, kdy výrobna elektřiny slouží k podnikání.

Obecně platí, že podnikání je činnost provozována soustavně a za účelem vytváření zisku. U výroby elektřiny by se o podnikání jednalo tehdy, pokud pravidelně dochází k přetokům elektřiny do soustavy, a to nikoliv za účelem bezúplatného sdílení, a výrobce od jiného zákazníka či vykupujícího obchodníka získává pravidelné výnosy v relevantní výši. V případě, že je výrobna provozovaná přímo v odběrném místě a slouží primárně k vlastní spotřebě, o podnikání se však jednat nemusí.

„Pokud provozovatel dodá elektřinu do soustavy občas, spíše nahodile, přičemž měsíční výnosy za ni se pohybují například průměrně v řádu stovek korun, nejedná se podle našeho názoru o podnikání,“ popisuje Jakub Med, ředitel sekce správních řízení ERÚ. „Také u sdílení může docházet k situacím, kdy za něj sice výrobce požaduje určitou úplatu, ale nebude se jednat o podnikání. Například pokud tyto prostředky slouží jako příspěvek na pokrytí nákladů výroby,“ dodává Jakub Med.

Podrobnosti najdete ve stanovisku ERÚ k problematice výroby elektrické energie bez licence.

Kromě právní úpravy u licencí na výrobu elektřiny přináší novela energetického zákona licenci úplně novou, a to na ukládání elektřiny. Neznamená to ovšem, že by všechna zařízení na akumulaci mohla fungovat jen s licencí. Pokud je zařízení, typicky baterie, připojené prostřednictvím výrobny a jeho instalovaný výkon je maximálně o 20 % vyšší než výkon této výrobny[1], licence na něj potřeba není.

„Do budoucna bude nezbytné v energetickém zákoně výrazněji revidovat celý systém licencovaných činností, aby více odpovídal novému prostředí, ve kterém se energetika nachází. Původní význam vydávání licencí je v řadě případů již překonaný,“ doplňuje Jan Šefránek.

[1] K jediné výrobně může být připojeno i více zařízení na ukládání elektřiny, limit pro ně pak platí souhrnně.

Jankovcova 1566/2b170 00 Praha 7 – Holešovice

Jankovcova 1566/2b170 00 Praha 7 – Holešovice

https://eru.gov.cz/nove-je-mozne-provozovat-bez-licence-i-100kw-vyrobny-elektriny


    </text>
</tiskova_zprava>
