Jak Charita Most pomáhá dětem v těžkých životních situacích

4.5.2026

  | Charita ČR

Představte si dítě, které chodí do školy, ale nenosí domácí úkoly. Často bývá podrážděné a nemá žádné kamarády. Za jeho chováním se přitom může skrývat mnohem víc než jen „nechuť do školy“ – třeba vyrůstání v chudé rodině, zažívá šikanu nebo násilí doma. Takový start do života se do dětského vývoje propisuje velmi silně. Bez podpory svých blízkých, bezpečí a pozitivních vzorů se děti jen těžko orientují ve světě kolem sebe. Právě proto existují sociální služby, které jim i jejich rodinám pomáhají zvládat náročné situace.


Do tří z nich jsme se na konci dubna vypravili spolu s kolegy a kolegyněmi z evropských Charit.

Coolna v Žatci dává dětem bezpečný prostor

"Abychom mohli s dětmi pracovat, musíme nejdříve získat jejich důvěru,"


vysvětluje Michaela Lochmanová, vedoucí nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Coolna Žatec. Coolna zabírá celé poschodí velkého domu v centru města nedaleko jedné základní školy. Nabízí bezpečný prostor nejen pro smysluplné využití volného času mládeže nebo individuální poradenství.

V herně tu na dětské návštěvníky čeká pingpongový stůl a stolní fotbálek, v jiné místnosti stojí na stolech několik obrazovek stolních počítačů. Na nich si mohou děti psát školní úkoly, mnohé ani nemají kde jinde, doma takové zařízení zpravidla ani nemají. I díky podpoře dárců tu mají zázemí, které by jinak neměly. Dnes tu ale žádné dítě není, Coolna je kvůli zmíněné návštěvě lidí z evropských Charit zavřená. Jinak se jich tu hemží v odpoledních hodinách kolem patnácti.Do Coolny může dítě přijít a přihlásit se pod svým jménem, případně pod přezdívkou a pobýt tu nejvýš dvě hodiny. To proto, aby se při omezené kapacitě během odpoledne prostřídalo víc dětí a první parta „nezablokovala“ přístup ostatním na celé odpoledne. Postupně jich sem denně zavítá kolem čtyřiceti.Setkání s dětmi v Coolně probíhá hravou formou, aby to děti bavilo, a vše ale má svůj přesný účel, nasměrovaný k tomu, aby byl v případě potřeby objeven kořen problému a bylo možné s tím něco dělat – pro dobro dětí a často i celé rodiny, protože děti si nosí dobré návyky domů.


"I když se rodiče snaží, nemusejí být potřeby dítěte naplněny,"


vysvětluje Michaela Lochmanová, protože rodiče nemusejí sami svoji roli zvládnout.S nabídkou her a dalších aktivit se pojí také nabídka rozhovorů s odborníky z Coolny, ke kterému vyzývají i hesla rozvěšená po stěnách: Chceš pomoci se školou?, Nevíš jak využít volný čas?, Nemáš se komu svěřit?, Nemáš kamarády? anebo Chceš si jen tak pokecat?S každým z dětských návštěvníků je na začátku uzavřena ústní smlouva, kde si dítě samo určí, na čem by chtělo spolupracovat a od toho se odvíjí individuální plán. Děti přívětivou formou získávají dovednosti, které jim pak budou sloužit v průběhu jejich dospělého života – od vaření, přes péči o sebe nebo své oblečení, až po přípravu na pracovní pohovory, nebo hospodaření vlastním rozpočtem.

Metodika z Trnavy pomáhá odhalit skryté problémy
Jak se dostat ke kořeni problémů nejen v Coolně? Pracovníci si pochvalují metodiku, kterou vypracovali odborníci z Trnavské univerzity. Ti zpracovali dva komplexní testy, které se zabývají tématem práce s dítětem i rodinou.Obsahem testů jsou rozsáhlé dotazníky s více než stovkou otázek v každém z nich. Najdete zde otázky typu: Dítě je apatické, jakoby bez emocí, má modřiny a drobná poranění, vyhýbá se kontaktu, má časté absence ve škole, bolesti hlavy a uší, neléčená zranění, je agresivní vůči ostatním nebo naopak náhle ztratilo řeč či se snaží být neviditelné.Na každou z otázek – možných varovných příznaků – se sociální pracovníci zamyslí a snaží najít odpověď. Vyhodnocení dotazníku pak může ukázat na problém. A popsaná metodika je důkazem a vodítkem, jakým směrem účinně napřít pomoc.

Další služba v Žatci pomáhá rodinám řešit problémy krok za krokem
Součástí služeb v Žatci jsou také sociálně aktivizační služby pro rodinu, přezdívané „sasky“ či „sasanky“. Jak fungují, jsme si ve zkratce předvedli na malém experimentu s pěti dobrovolníky vybranými z návštěvníků, tedy členek a členů exkurze Caritas.Jedna osoba se vžila do role přetížené matky samoživitelky, další hrála majitelku bytu, která k ní jde vymáhat dlužené nájemné, jiné dvě byly zástupkyně školy a sociálního odboru a nakonec tu byl muž představující pubertálního syna, který se zatvrdil, že nebude chodit do školy. A všichni najednou mluvili a spílali ženě samoživitelce, stojící uprostřed nich, a chtěli s ní okamžitě vyřešit svůj problém. Ta si schovala hlavu do dlaní a „zamrzla“.

A pak přišly na scénu pracovnice „sasanek“. Odvedly stranou zástupkyni školy, pak paní ze sociálky, nakonec i majitelku bytu s tím, že záležitosti vyřeší separátně. Zbyl jen pubertální syn a matka samoživitelka, teď už trochu „zklidněná“ tím, že problém je jen jeden, je možné ho v klidu probrat a postupně se vypořádat se vším, co je potřeba.

„Cítila jsem se hrozně,“ řekla v samém závěru hlavní postava této scénky, představující matku samoživitelku.


"Poté, co se počet problémů zredukoval, jsem ale pocítila obrovskou úlevu,"


dodala s nehraným úsměvem. „Vidíte, a takto funguje ‚saska‘,“ glosovala hranou scénku vedoucí Michaela Lochmanová. Taková pomoc může rozhodnout o tom, jestli rodina situaci zvládne. A doplnila, že pubertální syn se choval naprosto přirozeně, protože pudově chránil ohroženou maminku, odmítl ji opustit a odejít do školy. 

Metodika z Trnavy pomáhá odhalit skryté problémy
Jak se dostat ke kořeni problémů nejen v Coolně? Pracovníci si pochvalují metodiku, kterou vypracovali odborníci z Trnavské univerzity. Ti zpracovali dva komplexní testy, které se zabývají tématem práce s dítětem i rodinou.Obsahem testů jsou rozsáhlé dotazníky s více než stovkou otázek v každém z nich. Najdete zde otázky typu: Dítě je apatické, jakoby bez emocí, má modřiny a drobná poranění, vyhýbá se kontaktu, má časté absence ve škole, bolesti hlavy a uší, neléčená zranění, je agresivní vůči ostatním nebo naopak náhle ztratilo řeč či se snaží být neviditelné.Na každou z otázek – možných varovných příznaků – se sociální pracovníci zamyslí a snaží najít odpověď. Vyhodnocení dotazníku pak může ukázat na problém. A popsaná metodika je důkazem a vodítkem, jakým směrem účinně napřít pomoc.

Další služba v Žatci pomáhá rodinám řešit problémy krok za krokem
Součástí služeb v Žatci jsou také sociálně aktivizační služby pro rodinu, přezdívané „sasky“ či „sasanky“. Jak fungují, jsme si ve zkratce předvedli na malém experimentu s pěti dobrovolníky vybranými z návštěvníků, tedy členek a členů exkurze Caritas.Jedna osoba se vžila do role přetížené matky samoživitelky, další hrála majitelku bytu, která k ní jde vymáhat dlužené nájemné, jiné dvě byly zástupkyně školy a sociálního odboru a nakonec tu byl muž představující pubertálního syna, který se zatvrdil, že nebude chodit do školy. A všichni najednou mluvili a spílali ženě samoživitelce, stojící uprostřed nich, a chtěli s ní okamžitě vyřešit svůj problém. Ta si schovala hlavu do dlaní a „zamrzla“.

A pak přišly na scénu pracovnice „sasanek“. Odvedly stranou zástupkyni školy, pak paní ze sociálky, nakonec i majitelku bytu s tím, že záležitosti vyřeší separátně. Zbyl jen pubertální syn a matka samoživitelka, teď už trochu „zklidněná“ tím, že problém je jen jeden, je možné ho v klidu probrat a postupně se vypořádat se vším, co je potřeba.

„Cítila jsem se hrozně,“ řekla v samém závěru hlavní postava této scénky, představující matku samoživitelku.


Poté, co se počet problémů zredukoval, jsem ale pocítila obrovskou úlevu,


dodala s nehraným úsměvem. „Vidíte, a takto funguje ‚saska‘,“ glosovala hranou scénku vedoucí Michaela Lochmanová. Taková pomoc může rozhodnout o tom, jestli rodina situaci zvládne. A doplnila, že pubertální syn se choval naprosto přirozeně, protože pudově chránil ohroženou maminku, odmítl ji opustit a odejít do školy. 

https://www.charita.cz/aktuality/z-domova/jak-charita-most-pomaha-detem-v-tezkych-zivotnich-situacich