Dva roky reportingu podle CSRD: vyšší transparentnost, ale strategie zaostává

V expertní skupině Franko Bold jsme analyzovali zprávy 100 velkých společností z EU za rok 2025, které zveřejňují informace o udržitelnosti podle směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD), abychom posoudili, jak firmy ve svých strategiích řeší klíčové výzvy v oblasti udržitelnosti.

Výzkum hodnotil, co nám společnosti sdělují o klimatu, posouzení dvojí materiality, náležité péči (due diligence), opatřeních a ukazatelích a také o řízení a správě (governance). Poté, co balíček Omnibus I zúžil rozsah CSRD a zjednodušil standardy, závisí kvalita zpráv více než kdy jindy na tom, co samotné společnosti považují za podstatné.

Co jsme zjistili 

CSRD funguje jako nástroj transparentnosti. Uživatelé nyní mohou odlišit lídry od zaostávajících firem a rozpoznat obecná tvrzení od reálných důkazů. Náš výzkum však také odhaluje velmi nevyrovnaný obraz v tom, jak společnosti informují o složitějších výzvách v oblasti udržitelnosti, a také znepokojivý nedostatek integrace do jejich strategií. Mezi naše hlavní zjištění patří:

• Více klimatických cílů, ale ustrnulé ambice. 85 společností zveřejňuje cíle dekarbonizace (nárůst ze 73 v minulém roce). Závazky k dosažení čistých nulových emisí se téměř neposunuly (41 společností) a pouze 56 společností si stanovilo průběžné cíle. 
• Plány přechodu na klimatickou neutralitu se rozšiřují, ale mnohé jsou plány pouze podle názvu. 68 společností uvádí plán přechodu na klimatickou neutralitu (nárůst z 54 v minulém roce). Přibližně 15 % společností, které plán deklarují, však nepředkládá ani jeho základní prvky.
• Banky zaostávají. Pouze 5 ze 17 finančních institucí ve vzorku má cíle dekarbonizace se průběžnými milníky. 14 firem uvádí politiky financování pro odvětví s vysokým dopadem, ale pouze 7 zveřejňuje plány přechodu přizpůsobené pro tato odvětví s vysokým dopadem ve svých portfoliích.
• Soudní shoda na papíře, podstata stále chybí. Většina společností si „odškrtne“ dvojí materialitu a náležitou péči, ale jen málokteré ukazují, jak tyto procesy utvářejí jejich strategii nebo jak řeší významné dopady. Například zatímco 90 společností uvádí, že má proces náležité péče, pouze 13 vysvětluje, jak tento proces vstupuje do posouzení dvojí materiality. Pouze 46 % se navíc zaměřuje na oblasti se zvýšeným rizikem negativních dopadů a jen 21 společností přizpůsobuje konzultace dotčeným skupinám zainteresovaných stran v kontextu procesu dvojí materiality.
• Chybí přehled o pokroku. Významný podíl společností (40 %) zveřejňuje opatření a ukazatele, které neodpovídají významným rizikům a dopadům, jež samy identifikovaly. Pouze 30 společností navíc uvedlo ukazatele sledující účinnost opatření v hodnotovém řetězci (z toho pouze 5 se specifickými ukazateli dopadu).
• Biodiverzita zůstává slepým místem. Ze 42 společností s významnými dopady na biodiverzitu ve vlastním provozu pouze 25 zveřejňuje, kde k těmto dopadům dochází (přestože standardy ESRS v takových případech vyžadují podávání zpráv o významných lokalitách).
• Strategie je pro většinu stále jen doplňkem pro splnění předpisů. Téměř všechny společnosti popisují strukturu řízení udržitelných záležitostí, ale pouze menšina (20) ukazuje, jak řídicí orgány berou při řízení společnosti v úvahu významné dopady, rizika a příležitosti.
• Umělá inteligence téměř chybí. Pouze 6 společností ji uvádí mezi svými významnými dopady, riziky nebo příležitostmi, což naznačuje, že procesy identifikace rizik nezachytily změny, které AI přináší.

Nad rámec zjištění: Řízení udržitelnosti jako záležitost odolnosti 

Náš výzkum ukazuje, že směrnice CSRD plní svůj účel tam, kde jsou standardy jasné. Kde vyžadují jednoznačné ukazatele a podrobnosti o ambicích a strategii, jako je tomu u plánů přechodu na klimatickou neutralitu, jsou zveřejňované informace transparentnější a užitečnější. Investoři, občanská společnost a obchodní partneři mohou odlišit tvrzení od důkazů a lídry od zaostávajících firem, což je pro udržitelné finance klíčové. Stejná data však ukazují váhání v transformaci, a to je varovný signál pro konkurenceschopnost EU.

Transformace v oblasti udržitelnosti je také průmyslovou a inovační výzvou. Podnikatelský sektor, který není připraven na čistou průmyslovou politiku, zelené zadávání veřejných zakázek a udržitelné finance, představuje strukturální riziko pro konkurenceschopnost EU. Nejistota v plánování přechodu je varovným signálem, který data z CSRD pomáhají odhalit.

Naše zpráva jde nad rámec samotných zjištění. Přináší konkrétní závěry a praktická doporučení pro společnosti, jak vyvinout silné oznamovací postupy, od plánů přechodu na klimatickou neutralitu a posouzení klimatických rizik až po dvojí materialitu, náležitou péči a reporting v rámci hodnotového řetězce. Nabízí také směr pro veřejné orgány a tvůrce politik EU, jak řešit identifikované mezery, od auditu a dohledu až po odvětvová vodítka a širší rámec udržitelných financí a průmyslové politiky.

Prozkoumejte výzkum

• Přečtěte si celou zprávu: metodika, podrobné vysvětlení výsledků a kompletní soubor doporučení pro společnosti a orgány EU.
• Prozkoumejte data z výzkumu: hlavní zjištění a grafické znázornění.
• Inspirujte se dobrou praxí: naše doprovodná databáze poskytuje odborníkům z praxe příklady, kterými se mohou řídit. 

https://frankbold.org/zpravodaj/kategorie/aktualne/dva-roky-reportingu-podle-csrd-vyssi-transparentnost-ale-strategie-zaostava