Téměř třetina dospělých využívá AI v souvislosti s duševním zdravím. Stát chce nastavit pravidla pro její bezpečné používání

Pražské fórum se uskutečnilo u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října. Letos jej v Česku poprvé připomnělo také zelené nasvícení Strakovy akademie. Setkání v Lichtenštejnském paláci propojilo odborníky z oblasti výzkumu, zdravotnictví a veřejné správy.

„Podpora duševního zdraví je pro naši vládu prioritou, a to i s ohledem na dlouhodobý nárůst duševních onemocnění, zejména u dětí a dospívajících. Zároveň vidíme, že umělá inteligence se stává nástrojem, na který se lidé obracejí v souvislosti se svým duševním zdravím a emočními problémy. Výrazně se to týká mladých dospělých, což ukazuje, jak důležité je věnovat tomuto fenoménu pozornost a zajistit bezpečné a odpovědné využívání těchto technologií. Vítám proto vznik Pražského fóra o AI a duševním zdraví, které propojuje odborníky, zdravotníky, zástupce státu i technologického sektoru. Potřebujeme lépe porozumět tomu, jak lidé tyto nástroje skutečně používají, a získané poznatky promítat do praxe,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Reprezentativní výzkum agentury PAQ Research z jara 2026 zahrnoval 1 760 dospělých obyvatel České republiky. Generativní AI v souvislosti s duševním zdravím využilo během 30 dnů před dotazováním 29,2 % respondentů, ve věkové skupině 18 až 34 let dokonce 51 %. Nejčastěji jim pomáhá při zvládání stresu, vyhledávání informací a snaze lépe porozumět vlastním psychickým obtížím.

Výzkum upozornil také na rizika. Téměř třetina uživatelů (30,8 %) využila AI během psychické krize nebo akutního stresu a 30,7 % ji alespoň někdy použilo jako náhradu odborné péče. Celkem 13,4 % uživatelů uvedlo, že kvůli AI odložili vyhledání odborné pomoci nebo ji nevyhledali vůbec. Dalších 10,9 % obdrželo doporučení odporující radě lékaře či psychoterapeuta a 8,4 % uvedlo, že v souvislosti s používáním AI změnili předepsanou medikaci.

„Umělá inteligence už je součástí života lidí a vidíme, že se na ni obracejí i ve chvílích, kdy řeší své duševní zdraví. Nemůžeme před tím zavírat oči. Potřebujeme vědět, kde může skutečně pomáhat a kde naopak vznikají rizika. Umělá inteligence může být dobrým pomocníkem, ale nemůže nahrazovat odbornou péči. Zvlášť obezřetní musíme být u dětí a mladých lidí. Její využívání proto chceme stavět na datech, bezpečnosti a jasných pravidlech,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

AI může pomáhat, ale také oddálit odbornou péči

Nová zjištění ukazují, že lidé s generativní AI komunikují i o velmi osobních a citlivých problémech. Její dostupnost může usnadnit získávání informací a orientaci v možnostech pomoci. Odpovědi chatbotů ale nemusí být správné ani vhodné pro konkrétní zdravotní situaci. „Výsledky ukazují, že umělá inteligence už není technologií budoucnosti. Pro mnoho lidí se stala běžným zdrojem informací a podpory při řešení psychických obtíží. Naší snahou není její využívání omezovat, ale zajistit, aby lidé i odborníci dokázali AI využívat bezpečně, kriticky a ve prospěch duševního zdraví,“ vysvětlil Petr Winkler z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, autor analytické zprávy.

Pozornost se zaměřuje také na dospívající

Dopadům umělé inteligence na život dospívajících se věnují také odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci. „Umělá inteligence už je běžnou součástí života dospívajících. Mladí lidé ji nepoužívají jen pro školu nebo hledání informací, ale také pro radu nebo emoční podporu. U dětí a dospívajících proto musíme sledovat nejen to, kolik času s technologiemi tráví, ale především k čemu je používají a jaký vliv to má na jejich duševní zdraví,“ řekl Michal Kalman, hlavní řešitel české části mezinárodní studie HBSC.

Na výzkum navážou doporučení pro bezpečné používání AI

Na představená zjištění naváže příprava doporučení pro veřejnost a odborníky. Zaměří se na bezpečné používání AI při řešení psychických obtíží, rozpoznávání jejích omezení a situace vyžadující odbornou pomoc. Součástí dalšího postupu bude také sledování dopadů těchto technologií na duševní zdraví.

„Klíčovou otázkou dnes již není, zda budou lidé umělou inteligenci pro podporu duševního zdraví používat. Hlavní výzvou je zajistit, aby její využívání přinášelo lidem skutečný prospěch, minimalizovalo možná rizika a vhodně doplňovalo, nikoli nahrazovalo odbornou péči,“ uvedla Dita Protopopová, vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví a vrchní ředitelka Sekce duševního zdraví a závislostí Ministerstva zdravotnictví.

WHO vítá, že se v Česku o tomto důležitém tématu vede otevřená diskuse, a oceňuje snahu přistupovat k němu systematicky. „V nedávném doporučení zdůrazňujeme, že využívání generativní umělé inteligence je nutné řešit i z pohledu veřejného a duševního zdraví – sledovat její dopady, nastavit nezávislé bezpečnostní mechanismy a do tvorby řešení zapojovat odborníky i lidi s vlastní zkušeností. Cílem je, aby umělá inteligence lidskou péči vhodně doplňovala, nikoli ji nahrazovala,“ řekla Zsófia Pusztai, představitelka WHO v České republice.